OSTANKINO – 540 m je druhá nejvyšší věž na světě? Je to chlouba ruských-sovětských stavařů.

Moskevská dominanta - Ostankinská televizní a vyhlídková věž má výšku 540 m. Byla dokončená v r. 1968 a zůstává po více než 40 letech stále druhou nejvyšší věží světa. ( V r. 1975 byla překonána Torontskou telekomunikační věží o výšce 553 m.)

Velká štíhlost při této výšce byla docílena originální konstrukcí – předepnutím věže uvnitř umístěnými napínacími lany. Ve výšce 328 až 334 m se nachází otáčivá restaurace Sedmé nebe, která zabírá 3 patra.

Upřesnění z r. 2012 - V současné době je již čtvrtou nejvyšší věží na světě, byla v předstižena dalšími dvěma asijskými věžemi.

Aero L-29 Delfin je nejúspěšnější cvičný letoun historie – od r. 1963 do r. 1975 jich bylo v Československu vyrobeno 3 665.

Ve výběrovém řízení zvítězil nad sovětským letounem Jak-32 a polským letounem TS-11 Iskra. Byl pak dodáván do zemí Varšavské smlouvy i dalších zemí.

Jeho následovník Aero L-39 Albatros, vyráběný od r. 1972 do r. 1989 pak dosáhl série přes 2 000 kusů.

VOJNA I MIR , natočený v SSSR v r. 1968 za 560 mil.$ je nejdražším velkofilmem všech dob?

Na druhém místě je Kleopatra 295 mil.$ (USA, 1963), 3. Spider-Man 3 za 258 mil.$ (USA, 2007), 4. Titanic 247 mil. $ (USA, 1997), 5. Vodní svět 229 mil.$ (USA, 1995).

Jedná se o zfilmování jednoho z nejslavnějších románů světové literatury – stejnojmenné epopeje Lva Nikolajeviče Tolstého. Tento velikán ruské i světové kultury v něm pojednává o základních otázkách lidské existence, zla a dobra, války a míru.

Oponuje v něm myšlenkám, že prostí lidé jsou jen materiálem dějin, s nímž manipulují velké historické osobnosti. Hájí hodnotu každého jedince, platnost mravních norem pro všechny.

ANTONOV 225 MRIJA,  je největším letadlem na světě?

Jeho maximální vzletová hmotnost je 640 tun a maximální náklad 250 tun. V r. 1988 byly v SSSR vyrobeny 3 kusy. Při zalétávání vytvořil 106 světových rekordů. Dnes je pronajímán pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů (i v závěsu na "hřbetě").

 Jak je zřejmé z obrázku v encyklopedii sovětské kosmonautiky, uvažovalo se o něm i jako o startovním stupni raketoplánu - ovšem jiného typu - menšího, než vyzkoušený sovětský Buran.

Let_prehlidka.pps

před čtvrt stoletím bylo Československo vysoce rozvinutou zemí?

 Za rok 1983 vyrobil československý průmysl např. 15 000 000 tun surové oceli, 2 500 jeřábů, 655 rypadel, 34 000 traktorů, 1 000 silničních motorových válců, 950 tramvajových vozů,136 000 motocyklů nad 100 ccm, 51 000 motocyklů do 100 ccm, 177 000 osobních a nákladních automobilů, 650 lokomotiv, 278 000 rozhlasových přijímačů, 146 000 magnetofonů, 493 000 náramkových hodinek, 1 900 000 budíků, 115 000 000 žárovek, 415 000 televizních přijímačů, 402 000 chladniček a mrazniček, 454  000 vysavačů, 7 700 000 m2 fotografických papírů, 32 000 tun mýdla, 185 000 tun chemických vláken, 106 000 000 párů punčoch a ponožek, 127 000 000 párů obuvi, 67 000 tun kompotů, 11 000 tun čokolády, 145 000 tun sušeného mléka, 123 000 tun sýrů, 26 000 tun droždí, 47 000 tun těstovin,  86 000 tun trvanlivého pečiva, 666 000 000 litrů limonád, 18 000 tun zmražených ovocných výrobků. Československý průmysl vyráběl typově 90% sortimentu, od říčních lodí, po letadla, od počítačů po přístroje pro kosmonautiku, od kloubních protéz po průmyslové investiční celky a to převážně na základě vlastního výzkumu a vývoje. Ve vědeckotechnické základně pracovalo 190 000 lidí. Zemědělství zajišťovalo potravinovou soběstačnost Československa. Zahraniční dluh celého Československa nepřevýšil 5 miliard $ přičemž půjčky do zahraničí poskytlo Československo zhruba v dvojnásobné výši.

                A jak je tomu v současnosti? Řada podniků byla zavřena, nově otevřeny byly převážně montovny cizích nadnárodních firem. Zahraniční dluh samotné České republiky převýšil 1000 miliard Kč. Jen dluhová služba stojí ročně Českou republiku 100 miliard Kč a 160 miliard Kč ročně odtéká jako dividendy zahraničním akcionářům.

                Ještě se divíte, že nejsou peníze na zdravotnictví, školství, vědu, na podporu našeho průmyslu, zemědělství a obchodních akcí?

Nejsilnější současnou superraketou je ruská-sovětská ENERGIJA?

V šedesátých letech minulého století byly vyvíjeny superrakety pro vyslání člověka na Měsíc. V nevyhlášené soutěži uspěla americká superraketa SATURN 5 o nosnosti 120 tun na oběžnou dráhu, vyvinutá pod vedením německého válečného zločince Wernhera von Brauna. Sovětská superraketa označovaná jako N-1 ( s 30 motory v prvním stupni !!! ) měla několik havárií a proto sovětská strana od nevyhlášené soutěže o měsíční prvenství odstoupila.

O dvacet let později byla v SSSR pod vedením akademika Gluška vyvinuta superraketa ENERGIJA. Je univerzálně použitelná, stavebnicové koncepce a s maximálním počtem startovních bloků má nosnost až 220 tun na oběžnou dráhu. Podle odhadu odborníků by již 5-7 startů této superrakety stačilo pro vynesení modulů planetoletu na oběžnou dráhu. Po smontování by takovýto planetolet mohl navštívit s lidskou posádkou Venuši, Mars, nebo měsíce Jupitera.

Jedním ze dvou nevýznamnějších vynálezců všech dob je vedle Američana T. A. EDISONA také Slovan - Srb NIKOLA TESLA - autor více než 700 patentů?

Tesla byl původem Srb, syn pravoslavného kněze, který většinu života prožil v USA. Svou dobu předběhl o mnohá desetiletí, či dokonce o století. Ze všech osobností světové vědy právě on nejvíc ovlivnil náš dnešní život. Věnoval se základnímu výzkumu v oboru elektřiny a magnetismu. Navrhl první moderní elektrárnu na světě na Niagarských vodopádech.  Proti Edisonovi prosadil rozšíření střídavého proudu, který je dnes základem elektroenergetiky. Vynalezl generátor, transformátor, třífázový systém rozvodu, asynchronní motor. Je vynálezcem bezdrátového spojení, které předváděl už před Marconim. Vyvinul neonová a fluorescenční světla, techniku rentgenové fotografie, bezdrátový přenos energie, vysokootáčkové turbiny, vysokonapěťové cívky.

V předvečer II. světové války navrhl zbraň posílající soustředěné svazky částic na sestřelení letadel do vzdálenosti 250 mil. Takovéto paprsky měly podle Tesly vytvořit "štít" kolem každé země a znemožnit jakoukoliv další válku. Veškerou dokumentaci poslal vládám spojeneckých národů - USA, Kanadě, Anglii, Francii, Sovětskému Svazu a Jugoslávii. Největší zájem o Teslův návrh prý vyjádřil SSSR. V r. 1939 přišel Teslovi ze Sovětského Svazu šek na 25 000 dolarů jako poděkování, protože se podařilo plán částečně realizovat.

Je zvláštní, že Edisonovo jméno zná každý vzdělaný člověk, zatímco Tesla byl téměř zapomenut. Přitom Edisonovy vynálezy (fonograf, žárovka) dnes ztrácejí na významu zatímco Teslovy patenty používáme dodnes téměř nezměněné. Kolují neověřené novinářské informace o tom, že některé Teslovy patenty americká vláda dodnes utajuje pro jejich vojenskostrategický význam.

P. Robeson zpívá hymnu SSSR

anthem1943en.mp3

jak je uvedeno na stránce severoamerické Společnosti přátelství se sovětským lidem

http://www.northstarcompass.org

Jeden z nejlepších zpěváků-basistů všech dob PAUL ROBESON byl přítelem ruského a sovětského lidu?

          Narodil se r. 1898 v Princetonu v New Jersey v USA. Jeho otec W. D. Robeson utekl z plantáží v Severní Karolíně, kde byl otrokem. P. R. byl teprve třetím afro-americkým studentem, který vystudoval na univerzitě Rutgers v New Jersey. Poté vystudoval práva na Columbijské univerzitě. Za studií začal sportovat a hrát profesionálně americký fotbal v týmech Akon Pros a Milwaukke Badgers v NFL. Z první právnické firmy, kde byl zaměstnán, odešel poté co jej sekretářka odmítala poslechnou, kvůli jeho barvě pleti. Později ještě studoval na Londýnské univerzitě obor orientálních a afrických studií. Robeson začal hrát a zpívat v r. 1922, když hrál v Harlemu v YMCA, hrál např. ve filmech Loď komediantů, Bosambo a dalších.          

          Vystupoval a zpíval proti rasismu v USA, v r. 1945 založil organizaci proti lynčování. Navštívil a podporoval SSSR. 8.6.1943 se zúčastnil na největším sjezdu na podporu SSSR v USA, Organizovala jej židovská antifašistická komise a předsedal mu Albert Einstein. V roce 1950 odmítl podepsat prohlášení, že není komunista a Ministerstvo zahraničních věcí USA mu odebralo cestovní pas a v USA byly většina jeho filmů a hudební nahrávky staženy z oběhu. Až do konce 70 let bylo nemožné slyšet Paula Robesona v americkém rozhlase. Paul Robeson zemřel r. 1976. Jeho syn se údajně vyjádřil, že jej otrávili agenti amerických zpravodajských služeb.

          Paul Robeson byl nejen zpěvák, ale i herec, sportovec, spisovatel, aktivista v boji proti rasismu a za světový mír. Byl nositelem ocenění Spingarn Medal a Leninovy ceny míru.

Nejúspěšnějším typem tanku II. světové války byl ruský T-34?

Ruský-sovětský tank T-34 byl nejvýznamnějším tankem 2. světové války. Měl významnou roli při porážce Hitlerova Německa na východní frontě. Jízdními vlastnostmi, odolností pancíře a účinností svého kanonu předčil ostatní soudobé typy. Díky širokým pásům dosahoval nižšího měrného tlaku a snadněji projížděl měkkými terény na východní frontě.

Měl 5 pojezdových kol, všechna nezávisle zavěšena na kyvných ramenech a odpružena vinutými pružinami. Použití hnacího kola vzadu snižovalo možnost jeho poškození. Pás byl 50 cm široký. Měrný tlak měl 0,75 kg/cm2, zatímco ostatní tanky kolem 1 kg/cm2.

Motor byl vznětový dvanáctiválec o výkonu 500 hp a umožňoval dosáhnout až 55 km/h na silnici a 25 km/h v terénu. Nafta také byla méně hořlavá a vznětový motor byl úspornější. T34 měl dojezd až 450 km oproti přibližně 200 km u konkurenčních typů.

Horní čelní pancíř korby byl 45 mm silný a skloněný pod úhlem 60 stupňů, což zlepšovalo odolnost proti střelám a nízkou věž. Neprostřelily je 50 mm, ani krátkohlavňový 75 mm německý kanon. Naproti tomu 85 mm kanon T34 byl schopen probít 90 mm pancíř na 100 m a 50 mm pancíř na 1 km.

V letech války vyrobil SSSR více než 100 000 tanků a samohybných děl, z toho bylo více než 50 000 tanků T34. Tento počet obrněnců byl dvojnásobkem výroby v Německu a jím podrobené Evropě.

Nejdelší a nejmohutnější evropskou řekou je Volha?

Je 3530 km dlouhá a má u Volgogradu střední roční průtok 7 700 m3/s, její povodí má 1,36 milionů km2. Za Ivana Hrozného, který osvobodil Kazaň a Astrachaň od nadvlády mongolských chánů, se okolí Volhy stává skutečným centrem Ruska. Poeticky bývá Volha nazývána matkou Ruska.

V roce 1918 se u Volhy střetla Rudá armáda s československými legionáři a bělogvardějci, v roce 1919 s armádami Kolčaka a Děnikina a v roce 1942-3 na Volze u Stalingradu nastal zásadní obrat ve druhé světové válce. Velké německé seskupení vojsk zde bylo pobito a zajato.

Na Volze leží významná města Ržev, Tver, Dubna (je zde Ústav jaderných výzkumů, kde v tehdejším SSSR pracovali i naši vědci), Rybinsk, Jaroslavl, Kostroma, Nižnij Novgorod, Zelenodolsk, Kazaň (za II. sv. války sem byli přesunuti zahraniční diplomaté), Uljanovsk, Togliati (vyrábějí se zde známé automobily Lada), Samara, Saratov, Marx, Engels, Kamyšin, Volgograd (dříve Stalingrad, dříve Caricin), Astrachaň (známá chovem jeseterů - získáváním kaviáru).

Volžská kaskáda přehrad zahrnuje Volžskou, Ugličskou, Rybinskou, Gorkijskou, Čeboksarskou, Kujbyševskou, Saratovskou a Volgogradskou přehradu. Vodními kanály je Volha propojena s okolními moři. Volžsko-baltským, Vyšněvolockým, Tichvinským kanálem s Baltským mořem. Severodvinským a Bělomořsko-baltským kanálem s Bílým mořem. Volžsko-donským kanálem s Azovským a s Černým mořem a Moskevským průplavem s řekou Moskvou.

Volga.pps

Nejslavnější vědkyní celé historie je Slovanka - Polka

Marie Curie-Sklodowská?

     Je jedinou ženou ze čtyř osobností, které obdržely Nobelovu cenu dvakrát. V roce 1903 za fyziku, spolu s manželem P. Curiem a s H. A. Becquerelem za výzkumy záření. V roce 1911 za chemii, za objev prvků radia a polonia.        

     Pochází z Varšavy, z rodiny profesora matematiky a fyziky. Promovala na pařížské Sorboně jako nejlepší studentka. Domnívala se, že se bude věnovat jen vědě. Zamiloval se však do ní Pierr Curie, za něhož se provdala a jejich manželství se stalo symbolem harmonie a spolupráce.

     Významnou vědkyní byla i její dcera Iren Joliot-Curiová i její manžel (zeť Marie Curie-Sklodowské) Frédéric Joliot-Curie. Tato dvojice obdržela v roce 1935 Nobelvu cenu za chemii, za syntézu nových radioaktivních prvků a objev umělé radioaktivity.

     Frédéric Joliot-Curie byl i významnou veřejnou osobností, členem Francouzské komunistické strany, bojovníkem za mír. Obdržel Mezinárodní Leninovu cenu míru. Byl autorem Výzvy k zákazu atomových zbraní kterou před 60 lety, 19. března 1950, na Světovém kongresu obránců míru ve Stockholmu podepsal jako první.

BRIC je skupina antiglobalistických mocností?

          Jedná se o Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Tyto země představují 40% světového obyvatelstva a 26%  území světa. Kromě ekonomické spolupráce směřují k podpisu dohody o diplomatické spolupráci. Země BRIC požadují reformu OSN, aby se stala účinnější, reprezentativnější a objektivnější. Dále i reformu MMF aby umožňoval větší zastoupení států BRIC. Snaží se o začlenění Brazílie mezi stálé členy RB OSN.

     15. dubna podepsaly v Brasílii (hlavním městě Brazílie) dohodu o spolupráci mezi svými bankami. Brazilský prezident Lula da Silva prohlásil, že země BRIC mají základní význam při výstavbě nového světového řádu, spravedlivějšího, reprezentativnějšího a bezpečnějšího. V poslední době se k zemím BRIC začíná připojovat i 230 milionová Indonésie. Tyto země se v současné době rozvíjejí rychleji, než ostatní svět. Podle odhadu získají při zachování tohoto trendu během čtvrtstoletí poloviční podíl na světové průmyslové produkci

VENCEREMOS č.2/2010

Československo bylo před r. 1989 motocyklovou mocností?

     Naší nejslavnější značkou byla JAWA zaregistrovaná v r. 1929. Nejslavnějším typem se stala poválečná Jawa 250 „Pérák“, v padesátých letech pokračující jako Jawa 250 a 350 „Kývačka“. Vyvážely se do více než 120 zemí světa a licenčně se vyráběly v Indii, Egyptě a Turecku. Licenci na samočinnou spojku koupila i japonská Honda. Plochodrážní Jawa se stala nejúspěšnější značkou v historii ploché dráhy. Vyráběly se však nejen Jawy, ale i motocykly a skútry ČZ, mopedy, na Slovensko byly přesunuty malé motocykly Jawa 50 a Jawa 90. Před čtvrt stoletím vyrábělo Československo ročně 136 000 motocyklů nad 100 ccm a 51 000 motocyklů do 100 ccm.

     Po roce 1989 se negativně projevil nesmyslný a politicky motivovaný ústup z východních trhů, zejména z Ruska. V r. 2008 tak nástupce Jawy, společnost JAWA Moto, s.r.o. vyrobila jen 1550 motocyklů a to se ještě se zahraničními motory.

     Na obrázcích jsou poválečná čtyřdobá Jawa 500 OHC vyráběná v letech 1952 až 1958. Objem motoru 488 ccm, max. rychlost 150 km/h, vyrobeno 7 000 kusů.

     Na dalším Jawa 90 s dvoudobým motorem s šoupátkovým rozvodem. Objem motoru 88,7 ccm, výkon 9,5 ks při 5500 ot./min. Pohotovostní hmotnost 84 kg, max.rychlost 95 km/h.

Kyjevská Rus je prvotní stát východních Slovanů?

          Obdobně, jako byla prvotním státem Čechů a Slováků Velká Morava? .Pravlastí Slovanů bylo rozsáhlé území mezi Karpatským obloukem, Vislou, Dněprem, Donem, Okou a Baltem. Slované se živili zemědělstvím, chovem dobytka a lovem. Všichni Slované ctili boha hromu Peruna, hospodářství Velese, úrody Dažboga. Byzantské prameny líčí Slovany jako lid svobodomyslný, vzdorný. Když přišli do styku se vzdělanějšími národy, osvojovali si rychle kulturní, hospodářské a umělecké dovednosti, které tvořivě rozvíjeli, zachovávali si však svůj způsob života. Územím východních Slovanů vedly obchodní cesty od Baltu k Černému moři, od Vikingů do Byzyntské říše. Novgorodská knížata se zmocnila a spojila s kyjevským knížectvím a založila mocný stát - Kyjevskou Rus.

          Na přelomu 10. a 11. století vládl v Kyjevské Rusi kníže Vladimír, který prosadil křesťanství z Cařihradu. Bohoslužby se od počátku konaly slovanským jazykem a psalo se cyrilicí. Nejstaršími literárními díly východních Slovanů jsou byliny, opěvující činy bohatýrů, bránících rodnou zem proti nájezdníkům. Vrcholným dílem je "Povesť vremennych let", kterou podle starších zápisků sestavil po roce 1100 kyjevský mnich Nestor. Kyjevská říše se rozpadla pod útoky mongolských kmenů, r. 1240 byl dobyt i Kyjev a Mongolové založili velkou říši - Zlatou hordu. Jen Novgorod se nepodařilo Mongolům dobýt. Novgorodský kníže Alexandr Něvský porazil i Švédy na Něvě r.1240 a Řád německých rytířů na Čudském jezeře r.1242. Nové sjednocení východních Slovanů později přišlo z Moskvy.

Na obrázku je chrám svaté Sofie, který byl postaven na rozkaz mocného knížete Jaroslava Moudrého r. 1037 na počest jeho slavného vítězství nad Pečeněgy na místě bítězné bitvy.

     principiální vady kapitalismu dobře znaly i tak významné osobností naší historie jako  zakladatel novodobého československého státu T. G. Masaryk a prezident osvoboditel E. Beneš?

"... Sociální otázka - toť veliký fakt vší té bídy hospodářské a společenské vůbec, bídy hmotné a mravní, kterou všichni a stále máme před očima, ať se díváme na přepych boháčů nebo nouzi proletářů, ať pozorujeme život v městech nebo na venkově, na ulici nebo v domácnosti ... Sociální otázka - to dnes znamená neklid a nespokojenost, touhu a strach, naději a zoufání tisíců a milionů ...

         Dnes sociální otázka konkrétně a prakticky je otázkou socialismu; v poměrech našich pak socialism je hlavně marxismem. ..."

T. G. Masaryk - Otázka sociální , základy marxismu filosofické a sociologické, nakladatelství ,Čin, Praha, 1947

"... Pravda, v těchto starších pokusech běželo ještě více o program národnostní a politický než o sociální, ale takový byl přirozený vývoj a netoliko u nás. Dnes běží především o program sociální. Avšak český student a český inteligent vůbec nesmí se domnívat, že je přirozeným učitelem rolníka a dělníka - v mnohém může a musí být i jejich žákem, sám maje se teprv učit, jen v míře skrovnější může jiným již být učitelem.  ...

T. G. Masaryk - Česká otázka , snahy a tužby národního obrození, nakladatelství Svoboda, Praha, 1990

 ____________________________________________________

 "... Na jedné straně pokračuje a zesiluje se proti buržoasní politické demokracii hned po válce z let 1914-1918 boj čtvrtého stavu o její změnu v demokracii sociální a hospodářskou, při čemž komunism jako ultraradikální směr dělnického hnutí socialistického tento boj provádí do důsledků a jde dále, než chce jíti tradiční socialism (sociální demokracie); chce nahraditi politickou demokracii dočasnou (jak říká) diktaturou proletariátu, tvrdě, že jinak se změna liberální měšťanské demokracie provést nedá a že pravá a skutečná demokracie se teprve z této diktatury dalším vývojem komunistického režimu vytvoří.

         Na druhé straně vytvářejí se hned po válce, už jako reakce jednak proti komunismu, jednak proti poválečné, ne vždy dost úspěšné buržoasní demokracii, mocná politická hnutí přímo antidemokratická, která myšlenkově i prakticky v životě politickém chtějí demokracii všeho druhu nahradit politickými režimy novými, dynamickými, autoritativními, totalitními, diktátorskými - fašism, nacionálsocialism. ..."

E. Beneš - Demokracie dnes a zítra, nakladatelství Čin, Praha, 1948

_______________________________________________________

     Není dnes, v době světové krize kapitalismu, zapotřebí věnovat pozornost myšlenkám velikánů naší národní historie? A nedopřávat sluchu Schwanzenbergům a Posseltům?

Významný český makroekonom Miloš Pick soudí, že řešit světovou krizi kapitalismu je nutné zásadní reformou společenského systému ?

Z nedávno vydané knihy jeho esejí vybíráme:

Cesta ke společné měně. 2004

          "Letos byla publikována zpráva komise vlády SRN hodnotící způsob ekonomického sjednocení Německa." ... Výsledky jsou ještě mnohem horší, než byla varování, která již od počátku pronášeli přední politici ... Jen 40% dospělých má práci ... pokračuje vylidňování směrem na západ. Podle ředitele prestižního výzkumného ústavu IFA "ještě nikdy v historii průmyslové země nedošlo k takovému propadu ekonomiky" ...

          Od sedmdesátých let minulého století však neoliberálové uplatňují pro tržní reformy méně vyspělých ekonomik zcela jinou, šokovou strategii. Ta zahrnuje i okamžitou liberalizaci zahraničního obchodu - okamžité otevření trhů zboží a služeb i vůči vyspělejší zahraniční konkurenci. Tento recept je vyjádřen v tzv. Washingtonském konsensu. ... Cenové podbízení nevyhnutelně vede k tomu, že vyspělé země výrazně odčerpávají prostředky z méně vyspělých. Tímto masivním transferem prostředků se ochuzuje méně vyspělá země o investiční zdroje pro svůj růst i prohlubuje svou relativní chudobu. ... Celé velké části světa byly tak sraženy zpět a zbržděny v hospodářském a sociálním rozvoji."

Od americké ke globální finanční a ekonomické krizi: příčiny, důsledky a východiska. 2009

          "Z jedné strany se ve Spojených státech zpomaluje růst hlavního dlouhodobého faktoru konkurenceschopnosti, produktivity práce. ... jejich čistě tržní cesta, založená i ve vzdělávání na jeho financování ze soukromých zdrojů, je méně účinná, než solidární cesta, založená na financování vzdělávání téměř výlučně z veřejných zdrojů. ...

          Z druhé strany je kurz amerického dolaru "tažen" vysokým přílivem zahraničních investic, "nasávaných" dlouhodobě extrémně nízkou mírou čistých domácích úspor. ... To je patrně odvrácená tvář potržňování veřejných služeb. ...

          K tomu přistupuje vnější a ještě pevnější "zámek", soudobá neoliberální, nevyvážená, neokoloniální liberalizace světového obchodu. ... Místo individualizované tradiční celní a necelní ochrany, která v 19. století ochránila industrializaci kontinentální Evropy a USA proti tehdejšímu stoletému předstihu anglické průmyslové revoluce ... nabízí nevyspělým zemím plošnou ochranu jejich rozvojové fáze jen tzv. "konkurenčním", státem řízeným, extrémně nízkým kurzem jejich měny. Nutí je tím k mnohem hlubšímu podbízení levnou prací ... To vše svědčí spíše naopak o tom, že USA žily "nad poměry" na úkor exportních zemí.

          Je ironií osudu, že tento vývoj nejprve zkolaboval v nejvyspělejší zemi, která z něj těžila, a nikoli naopak ve velkých rozvojových ekonomikách, které na něj doplácely, a přesto jej dokázaly "ufinancovat". Bylo to umožněno hlavně jejich velikostí ... (Čína) ... V malých liberalizovaných rozvojových zemích ... je míra důsledků jejich cenového podbízení mnohem krutější, až genocidní. Přispívá k tomu, že miliony lidí umírají hlady (v souhrnu 18-20 milionů ročně).

          Překonání prvotních příčin, hlubokých nerovnováh v úrovni a konkurenceschopnosti produktivity, není jen úkolem technicko-ekonomickým, ale vyžaduje zásadní reformy společenského systému."

nehody jaderných elektráren rozhodně nejsou největším nebezpečím?

           V souvislosti s poškozením japonské jaderné elektrárny Fukušima a únikem radioaktivity se opět halasně ozývají „bojovníci“ proti jaderným elektrárnám. Je skutečně nutné jaderné elektrárny odstranit? Bojovníci proti nim argumentují jejich nebezpečností. Jak je tomu ve skutečnosti?

Před čtvrt stoletím došlo k největší nehodě jaderné elektrárny v Černobylu. Byla způsobena nevhodnou konstrukcí reaktoru, který nebyl s vestavěnou bezpečností a hloupým a zločinným chováním obsluhy při experimentu. Vysoký činitel sovětské atomistiky Legasov, při vědomí své spoluodpovědnosti za riskantní konstrukci tohoto typu reaktoru, spáchal po nehodě sebevraždu, obsluha byla trestně postižena. Těsně po nehodě zahynulo 31 osob, kolem 200 osob se léčilo na nemoc z ozáření, mnozí se vyléčili. (Musíme vzít ovšem do úvahy lékařská kritéria, která pětileté přežití považují za vyléčení.) Jako výstižný odhad můžeme vzít smrt asi 200 osob, jako přímý důsledek ozáření. Evakuováno bylo více než 100 000 osob. Nyní doslova cituji z *: „ Ke skutečně nezávislému rozboru radiologické situace v postižených oblastech, kde žijí asi 2 mil. obyvatel, se uskutečnil mezinárodní projekt Černobyl, na kterém se podílelo 200 vědců z 25 zemí (i z ČR), MAAE, komise ES a OSN. Vyšetření zdraví obyvatel, kteří dosud žijí v mírně kontaminovaných oblastech, nasvědčuje, že černé obavy z rozšíření rakoviny, genetických anomálií a nárůstu leukemie se zřejmě nenaplnily a masové přestěhovávání těchto obyvatel nebylo na místě, protože v mnoha zemích, např. v indickém Tamilu, žijí obyvatelé bez potíží i na území, jehož geologické podloží vyzařuje trojnásobek dávkového příkonu než v oblasti Černobylu.“

Nyní ve Fukušimě jsou asi 3 pracovníci léčeni proti nemoci z ozáření, v japonském tisku se píše o 50 pracovnících „kamikaze“, kteří pracují v elektrárně a obětují se pro Japonsko. Můžeme odhadnout, že maximálně 50 osob bude přímou obětí katastrofy. Důvodem katastrofy byla opět chybná konstrukce elektrárny, která s objevivší se tsunami nepočítala.

Za půlstoletí používání jaderných elektráren došlo i k dalším nehodám. K ucpání a roztavení několika článků v St. Laurent ve Francii v r. 1969, podobně tomu bylo i v Jaslovských Bohunicích v r. 1977 (bez obětí). K požáru grafitové náplně ve Windscale v Británii v r. 1956, k roztavení třetiny palivových článků v Three Mile Island v USA v r. 1979 (opět bez přímých obětí). Sumárně můžeme říci, že nepochybných okamžitých obětí nehod jaderných elektráren ve světě bylo méně než 50 a jako důsledek ozáření asi 300. Podstatně větší oběti byly v důsledku vojenských atomových výbuchů za války (Hirošima, Nagasaki) i při pokusných výbuších USA, SSSR, Francie.

Jak je to s nehodami jiné techniky?

V lodní dopravě jen namátkou (ročně se potopí kolem 300 námořních plavidel) : - při potopení Titanicu (1912) bylo 1513 obětí, při požáru Dona Paz po srážce s tankerem u Filipín (1987) bylo 4386 obětí, při převržení trajektu Neptun u Haiti (1993) bylo 1000 obětí, při potopení trajektu Estonia (1994) bylo 912 obětí.

     V železniční dopravě opět jen namátkou : - cestující se udusili kouřem lokomotivy ve vlaku uvázlém v tunelu Galleria delle Armi v Itálii (1944) 462 obětí, při čelní srážce vlaků u Stéblové (Československo, 1960) bylo 118 obětí, při srážce tří vlaků v Tokiu (1963) bylo 162 obětí, při vykolejení mezinárodního rychlíku v Záhřebu (1974) bylo 153 obětí, při pádu přeplněného vlaku do řeky Bhagmati (Indie, 1981) bylo 800 obětí, při vykolejení vysokorychlostní ICE-1 u Eschede (Německo, 1998) bylo 100 obětí.

     V letecké dopravě opět jen namátkou : - zřícení DC-10 u Paříže (1974) bylo 346 obětí, srážka dvou Boeingů 747 v Los Rodeos (1977) bylo 582 obětí, utržení kormidla Boeingu 747 na lince z Tokia (1985) bylo 520 obětí, utržený motor DC-10 po startu v Chicagu (1979) bylo 273 obětí, pád Antonova-32 na tržiště v Zaire (1996) bylo 290 obětí.

      Při požárech a tlačenicích (opět namátkou) : - při požáru v berlínské kavárně Loebel (1947) bylo 80 obětí, v lesní restauraci Cinq-sept u Grenoblu (1970) uhořelo 146 lidí, při požáru Joelma-Building v Sao Paolo (1974) zahynulo 227 osob, v abadanském kinu v Íránu (1978) uhořelo 377 lidí, v čínském kinu Kohe-la –matchaj (1994) uhořelo více než 300 osob, v makedonském klubu v Goteburgu (1998) uhořelo 62 osob.

     Při chemickém zamoření namátkou : po chemickém zamoření sloučeninami rtuti v Minamata v Japonsku v padesátých letech 71 obětí, po otravě dioxinem v BASF v Ludwigshafenu (1953) bezprostředně zahynulo 21 osob, následně dalších 33, v Bhópálu v Indii v r. 1984 po otravě metylizokyanátem zahynulo 3 500 osob, byla to největší průmyslová katastrofa dvacátého století.

     Při přetržení přehrad namátkou : - v Malpassetu ve Francii (1959) bylo 412 obětí, ve Vajontu v Itálii (1963) bylo 2117 obětí, v San Fernandu v USA (1976) bylo 64 obětí, při protržení hráze v údolí Stavy v Itálii (1984) bylo 300 obětí.

     Při výbuších v průmyslu namátkou : - při výbuchu v továrně na trhaviny v německém Oppau (1921) zahynulo 560 osob, při výbuchu amonalů z ledku amonného v Texas City (1947) bylo 1500 obětí, při výbuchu v Badische Anilinwerke (NSR, 1948) bylo 242 obětí, při výbuchu LPG v Ciaud de México (1984) zahynulo 500 osob, při výbuchu benzinových par u Wari v Nigérii (1998) zahynulo neméně 500 osob, při výbuchu zkapalněného metanu v Clevelandu v Usa (1964) zahynulo 128 osob, při výbuchu zemního plynu v Baškirii (SSSR, 1989) zahynulo 575 osob.

     V automobilové dopravě zahyne ročně na celém světě asi 700 000 osob, z toho v zemích EU více než 50 000 osob a v české republice kolem 1000 osob ročně.

     Tisíce osob hynou při teroristických výbuších, desetitisíce hynou při velkých přírodních katastrofách (nyní v Japonsku se odhaduje počet obětí na 18 000) a při válkách hynou statisíce a miliony.

Proč bojovníci proti atomovým elektrárnám nebojují za zákaz lodní dopravy, která zahubí zhruba 30x více lidí, než havárie jaderných elektráren, železniční dopravy – 10x více, letecké dopravy – 10x více, chemického průmyslu – 10x více, používání vodních přehrad – 10x více, používání budov - 20x více a zejména automobilů – zahubí 30 000x více (ano třicet tisíc krát více) osob než nehody jaderných elektráren? Tito bojovníci proti jaderným elektrárnám jsou zmatení novinářskými senzacemi a neumějí počítat. Přitom působí škodlivě, protože jaderná energetika je pro mnohá nejbližší desetiletí nenahraditelným zdrojem energie. Větrné a sluneční elektrárny jsou šikovným, ale jen doplňkovým zdrojem. Jsou to zdroje s nízkou hustotou toku energie. Kdyby měly zcela nahradit jaderné elektrárny, bylo by zapotřebí miliard solárních panelů a miliony větrníků. Pro jejich výrobu by bylo zapotřebí mnoho materiálu, jejich výroba by vyprodukovala také mnoho škodlivin a při výrobě a dopravě takovéhoto množství by, jak známe statistiku, zahynulo na pracovní úrazy a při dopravě mnoho osob. Zabraly by množství zemědělské půdy. Právě proto rozvíjející se ekonomiky – Čína, Indie, Korea, Brazílie atd. rychle rozvíjejí jadernou energetiku a nespoléhají na solární panely a větrníky. A rozvoje je zapotřebí, vždyť denně zahyne na světě v důsledku hladovění kolem 40 000 lidí, z toho více než 20 000 dětí, (ročně je to kolem 15 milionů).

Jednoznačně nejlepším zdrojem zajištění energie jsou však úspory energie v rozvinutých zemích, např. omezení přebujelého automobilismu. K nim však v plýtvací ekonomice - na americký způsob - nedochází, naopak, reklama honí obyvatelstvo k spotřebovávání dalších a dalších zbytečností (na reklamu se ve světě vydává 500 miliard dolarů ročně).

´* Jan Tůma: Katastrofy techniky děsící 20. Století, Academia, Praha 2002

NEZNÁMÁ VÁLKA JE AMERICKO-SOVĚTSKÝ SERIÁL?

            O bojích II. světové války na německo-sovětské frontě byl v r. 1977-78 natočen koprodukční americko-sovětský seriál. Tento seriál má 20 dílů a zabývá se všemi klíčovými situacemi. Byl natočen z iniciativy americké produkční společnosti AIR TIME INTERNATIONAL, zastupovanou jejím tehdejším prezidentem Fredem Wienerem. Sovětská strana byla zastupována organizací SOVINFILM, věnující se koprodukční činnosti se zahraničím. Byl nazván NEZNÁMÁ VÁLKA, protože většině lidí na Západě je zatajována a překrucována úloha SSSR v boji proti fašismu. V sovětské verzi byl nazván VELKÁ VLASTENECKÁ VÁLKA.

Jako režisér byl vybrán Roman Karmen, který byl jdním z 252 válečných kameramanů Sovětského svazu, kteří po celou válku na frontě nasazovali své životy, aby na filmový pás zachytili krutost války, smrt, ale i hrdinství a lásku k rodné zemi. Již tehdy, v r. 1942 napsal do PRAVDY: "Projdou léta. Na rozvalinách trpce páchnoucích spáleništěm a krví, vybuduje sovětský lid nová měsra a parky. ... Potom z velkých sejfů vyjmeme kotouče filmového pásu, miliony metrů nesmírně cenné kroniky, kterým jsme za války prostě říkali - filmový týdeník, a ztichne potemnělé hlediště, ve kterém budou sedět naši současníci a potomci ..." Dokončení seriálu se však již nedožil, zemřel 24.4. 1978 ve věku 72 let.

Moderátorem byl americký pokrokový herec a producent Burt Lancaster, člověk, který byl pro své smýšlení pronásledován v období mccarthismu a který zachoval věrnost ideálům míru a přátelství mezi národy. Druhé světové války se zúčastnil jako konferenciér kabaretů, které měly přinést spojeneckým jednotkám lepší náladu. Hrál ve více než 50 filmech, většinou hlevní role. Proslavil se rolemi němého Švéda ve filmu Zabijáci (podle Hemingwaye), filmem Odsud až na věčnost (režie Fred Zinneman), postavou nacistického min.spravedlnosti v Norimberském procesu (režie F. Kramer), rolí vraha v Ptáčníkovi z Alcatrazu (režie J. Frankenheimer), titulní postavou v ostré satiře na americké církve - Elmer Gantry ( za ni získal Oskara ) a dalšími.

Tři největší americké společnosti, které tehdy pokrývaly celé území, se bez ohledu na konkurenci spojily v jednotnou frontu, odmítající seriál vysílat. AIR TIME INTERNATIONAL jej tedy musela distribuovat prostřednictvím malých místních televizních společností. V roce 1978 zakoupilo tento seriál více než 180 malých společností a odhaduje se, že jej shlédlo 30 milionů amerických diváků. Seriál byl promítán i v dalších , především tehdejších socialistických, zemích

Ještě za války měli západní mocipáni jiné postoje : "Dnes zřejmě budeme přemýšlet o nás samotných. Zítra vzdáme zvláštní hold našim ruským přátelům, jejichž udatnost na bitevním poli patřila k hlavním faktorům, jež přispěly ke společnému vítězství." - W. S. Churchill, 8.5. 1945

tvrzení o genocidě ve Srebrenici je jednou z obludných lží západních mocipánů?

          Západní média "papouškují" podvrh o genocidě - o 8 000 zastřelených bosensko-muslimských civilistech v červenci 1995.

          Avšak: 1) Podle právních definicí je genocida úmyslné úplné, nebo částečné vyhlazení národnostních, etnických, nebo náboženských skupin obyvatel. Např. vyhlazování Indiánů bělochy v Severní Americe, masové vraždy židovského, cikánského a slovanského obyvatelstva Němci za 2. světové války a podobně. K takovémuto rozsahu zabití Muslimů rozhodně nedošlo a vůbec už k tomu nebyl žádný záměr.

          2) "Vytrubovaný" počet 8 000 popravených je lží. Po několikaletém pátrání byly shromážděny pozůstatky 3837 osob, kde je zbytek? Úřad žalobce mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ICTY pověřil vyšetřováním komisi, vedenou rakouským soudním znalcem Deanem. Tento tým vyšetřil 3477 pozůstatků osob. Z nich 1785 zemřelo zastřelením, 167 možná podlehlo zranění po střelbě, 67 na zranění šrapnelem, nebo výbuchem, 11 zraněním po výbuchu, 6 v důsledku udušení a traumatu a 1441 z nezjištěných příčin. Z nalezených pozůstatků tedy prokazatelně zemřelo zastřelením, nebo v důsledku střelného zranění jen asi 2 300 osob. Přitom ještě spadají do této kategorie lidé, kteří byli zastřeleni v boji, osoby, které se dostaly do křížové palby a nakonec ti, kteří byli opravdu zajati a popraveni.

V údajích Bosensko-srbského Vojska republiky Srbské jsou záznamy o zahynutí 1 200 Srbů a 2 000 Muslimů během 3 let občanské války. Nikdo nezaručuje, že zkoumané tělesné pozůstatky (i Srbů) sem nebyly svezeny z různých bojišť Bosny a Hercegoviny a nyní jsou lživě vydávány za popravené Muslimy.

          3) V roce 2 002 vyšla v Banja Luce zpráva Dokumentačního střediska Republiky Srbské, podle které bylo popraveno méně než 100 zajatců. I to je samozřejmě zločin, když nepředcházel řádný soud a rozsudek. Polehčující okolností pro srbské vojáky je to, že opláceli Muslimům za předcházející masakry svých rodin a známých.

Lež o genocidě ve Srebrenici vytvořili západní politici a publicisté k dosažení jejich politických, ekonomických a vojenských cílů - k ospravedlnění jejich intervence v Jugoslávii. Podobně jako lži o zbraních hromadného ničení v Iráku, o shození věží WTC 11. září 2001 arabskými teroristy, o incidentu v Tonkinském zálivu a mnohé další. Hlavní vinu za oběti nesou iniciátoři etnických válek v bývalé Jugoslávii – tajné služby USA, Německa a emisaři Vatikánu.

Podrobnější informace si můžete přečíst na adrese:  http://www.ceskenarodnilisty.cz/balkanska_problematika

GLONASS (globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistema) je ruskou (sovětskou) obdobou amerického celosvětového geonavigačního systému GPS?

          První vojenský experimentální družicový systém v SSSR byl CYKLON z r. 1967. Jeho přesnost byla 80-200 m, nebyl schopen určovat nadmořskou výšku a rychlost.Vývoj GLONASSu byl zahájen v r. 1976, spuštěn byl v roce 1993 s 12 satelity. Nyní využívá 23 satelitů a v r. 2020 je plánováno zapojení 30 satelitů. Pro vojenské použití se jeho přesnost přibližuje až centimetrům, umožňuje určovat i výšku a rychlost. V roce 2007 byl systém GLONASS plně zpřístupněn civilnímu sektoru s přesností do 10 m.

          Americký systém GPS navazuje na předchozí GNSS Transit vyvíjený od r. 1964, jeho operační dostupnost byla vyhlášena v r. 1993 a využívá dnes 30 satelitů. Pro civilní sektor je jeho přesnost omezena do 10 m, pro vojenské použití se dá zvýšit speciálními metodami až na jednotky centimetrů, umožňuje určovat i výšku a rychlost snímače.

          Své geonavigační systémy zavádějí a plánují i další země. Druhá generace čínského systému BEI DOU-2 s 6 satelity byla pro civilní sektor spuštěna v r. 2010. Japonský systém QZSS bude funkční v r. 2013 a měl by pokrývat Japonsko, jihovýchodní Asii a Austrálii. Indický systém IRNSS bude se 7 satelity funkční v r. 2014 a bude pokrývat Indii a blízké okolí. Evropský systém GALILEO bude funkční v r. 2019 s 30 satelity a bude nabízet i další komerční služby, např. hromadná varování pro záchranné služby.

globalizaci ovlivňují a využívají superboháči

k usilování o neomezenou světovládu?

Většinu lidí přitom mate to, že dovedně skrývají své zásahy a cíle. Jejich vláda není jednoduchá, hierarchická a direktivní. Zabývá se tím slovenský politolog Roman Michelko ve své knize "Eseje o globalizácii" :

Není zde produktivní uvažovat ve smyslu jisté hierarchické struktury s pyramidou zřetelně vymezených pravomocí. Globální hegemonie USA není odkázaná na vertikální kontrolu. Spíš je třeba ji chápat jako síť, která se vytváří kolem tří pilířů dominance.

První pilíř je finančně-průmyslový s oporami, jakými jsou Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová obchodní organizace, ale i nadnárodní korporace či reitingové agentury.

Druhý pilíř je vojensko-technologický. Sem můžeme zařadit NATO, Protiteroristickou koalici, Partnerství za mír, či Protidrogovou koalici.

Třetí pilíř je ideologicko-mediální, který tvoří CNN, Hollywood, světové tiskové agentury,, nadace a politické think-tanky s krytím tzv. mimovládních organizací.

Např. finančně-průmyslový pilíř používá následující nástroje, či triky:

1. Úvěrovou politiku a dluhovou službu. Důsledkem je dluhová past, která se projevila tím, že rozvojové země od začátku 70. let dodnes splatily dluhy víc než 11x, ale jejich dluh se přitom zpětinásobil.

2. Násilné snižování cen základních surovin tlakem nadnárodních monopolů.

3. Konkurenčním ničením výrobců třetího světa vysokým subvencováním zemědělství ve vyspělých zemích.

4. Vývoz korupce - oligarchie imperiálních mocností cynicky korumpují vlády rozvojových zemí.

5. Demokratický deficit - demokracie existuje pouze na národní úrovni vyspělých zemí a ještě převážně jen formálně. V mezinárodních vztazích i v EU je silný deficit demokracie.

6. Rozhodování v zákulisí (lobismus) - např. v EU, v Bruselu působí asi 11 000 lobistů, prosazujících zájmy 2800 korporací.

7. Virtuální obchody, spekulace, různé ekonomické bubliny. Každodenně se na burzách uskutečňují finanční oparace převyšující 1,5 bilionu dolarů, přitom reálná hodnota vytvořených produktů a služeb je menší než 150 miliard dolarů.

8. Invaze supermarketů likvidujících konkurenci, domácí výrobce a domácí střední třídu.

9. Fůze - zvětšování megakorporací a z toho plynoucí růst vlivu monopolů.

     Autor ukazuje, že v zájmu přežití většiny lidstva (tedy i slovanských národů) je nutné přijmout zásadní korekce imperialistického směřování globalizace.

Přečetli jsme a doporučujeme našim sympatizantům tuto publikaci.

je ztracena převážná část našeho státního zlatého pokladu?

Není správné mít ke zlatu nekritický postoj, pravdou však je, že může tvořit nezanedbatelnou část národního jmění. Pro svou snadnou směnitelnost může být důležitou částí krytí národní měny. Protože jeho část bývá i v historických mincích a špercích má i velký historický-státotvorný význam. V době existence Československé republiky byl jejím hospodařením, i několika sbírkami zlata mezi občany, zlatý poklad republiky vytvořen. V době před Mnichovem mělo Československo v různých trezorech doma i v zahraničí více než 90 tun zlata.

14 tun jsme ztratili po záboru pohraničí, dalších více než 6 tun odvezli Němci v letech 1939 a 1940. 26 tun jsme předali Britům jako platbu za výzbroj a dodávky pro naši armádu i za udržování naší exilové vlády v Londýně. (Ostudné je, že Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu i ponožky, i když naši letci zachraňovali Velkou Británii.) Další ostudou Velké Británie je to, že v r. 1939 ,na vynucený příkaz z okupovaného Československa, vydala hitlerovskému Německu 23 tun našeho zlata. Churchill dne 26.5.1939 označil převod československého zlata Němcům za veřejné neštěstí. Restitucí zlata uloupeného ve II. světové válce se zabývala Tripartitní komise Anglie, Francie a USA. Spočetla naše ztráty na 45 300 kg zlata a přiznala nám navrácení alikvotní části – 24 500 kg zlata. V roce 1948 jsme ze Západu dostali první část – něco přes 6 000 kg. Kvůli studené válce dále zůstávala většina na Západě. Po složitých jednáních, platbách za znárodněný západní majetek u nás apod. nám byl zbytek – 18,4 tun našeho zlata vrácen v r. 1982.

Dobrým hospodařením předlistopadových vlád bylo těsně po listopadu v sejfech Československé státní banky nashromážděno 102 tun zlata. Při rozdělení Československa připadlo České republice 63 tun a Slovenské republice 39 tun zlata ze státního pokladu. Polistopadové politické reprezentace však nás o většinu tohoto zlata připravily. Na přání svých „loutkovodičů“ ze Západu zhruba 40 tun zlata z našeho zlatého pokladu prodali v devadesátých letech, za mnohonásobně nižší ceny, než jsou nyní. (31 tun zlata vyměnili v r. 1998 s Německem za dluhopisy.) Nyní nám zbývá asi jen 13,7 tun zlata. Tím byl podkopán jeden z pilířů naší státnosti, při přeměně naší země na neokolonii „protentokrátu“ EU.

Podobně oloupen byly i Ruský národ a národy bývalého Sovětského Svazu. Při rozpadu SSSR bylo „zašantročeno“ na Západ asi 3 000 tun sovětského zlata.

nejhlubší geologické vrty provedli ruští (sovětští) technici a inženýři?.

Jednou z důležitých oblastí rozšiřování lidského poznání je prozkoumávání zemské kůry. Zatím prozkoumáváme jen její nehlubokou vrchní část – stovky metrů. Přitom se odhaduje, že v místech největší tlouštky (např. pod Himálajemi, dosahuje její tlouštka asi 70 km). Nejhlubší vrt z r 1974 byl vrt Bertha Rogers v Oklahomě v USA – hluboký 9583 m. Z dalších nejhlubších vrtů je možné uvést Zistersdorf v Rakousku v r. 1983 o hloubce 8533 m, pro hledání plynu.

V r. 1979 jej překonali sovětští geologové na ostrově Kola blízko města Zapoljarnyj. Zajímavostí je, že v hloubce 6 000 m našli zlato. V r. 1983 dosáhli na kolském vrtu SG-3 hloubky 12 000 m, ale 5 km část vrtné soupravy se jim ulomila a zůstala ve vrtu. Novým vrtem dosáhli opět 12 000 m v r. 1989 a dosáhli v něm rekordu 12 262 m. Zastavily je problémy s mnohem rychlejším nárůstem teploty (téměř dvojnásobným) než byly dosavadní znalosti a odhady. V této hloubce již dosáhla teploty zemské kůry kolem 200 ^oC. To již poškozovalo materiál vrtných souprav.

V r. 2011 se stal nejhlubším vrtem planety ruský Odoptu OP-11 s hloubkou 12 345 m. Nyní plánují další nejhlubší vrt do hloubky 14 000 m na ostrově Sachalin, pro průzkum zásob ropy a plynu. (Svět 13/2011)

Kolský vrt na konci sedmdesátých let

hrozí světová válka?

            V současné době máme zvýšené nebezpečí velké (světové) války. Je zvýšené z několika důvodů.

Již zhruba sto let se vládci světa (západní superboháči) snaží stát neomezenými vládci planety. Jejich jádrem je několik set západních multimiliardářských rodinných klanů. Vedoucí úlohu mezi nimi zaujímají klany Rockefellerů, Rotschildů a Morganů, kteří mají údajně větší majetek než 600 milionů lidí v chudých zemích. Své intriky organizují v elitářských klubech - zejména v tzv. Bilderberg Group, do něhož údajně patří i Karel Schwanzenberg (Haló noviny, 5.9.2008). Podle svědectví proniklých od obsluhujícího personálu, která přinášejí antiglobalisté, chtějí vylidnit svět podle své libovůle. Ve svém dokumentu pro nezávislá média odkryl jejich plány americký filmař Alex Jones. Realizují plány na vyhlazení 90 až 98 % lidstva během dvou až tří generací. (Chtějí doslova „přebrat lidské stádo“ jak uvádí Jiří Mašek ve své knize – Mráz přichází z Bílého domu). Pak by jejich potomci mohli mnohem rozmařileji využívat přírodního bohatství planety - ve svých obřích rezidencích, na svých jachtách, soukromých zoologických zahradách, se svými soukromými "tryskáči". Pracují na tom mnoha cestami. Neustálou řadou lokálních válek. Ničením rozvojových ekonomik a z toho plynoucími hladomory. Distribucí potravin a léků, které omezují plodnost, i přímým vytvářením a aplikací virů - jako AIDS atd. Přitom velká válka by mohla tento lákavý cíl přiblížit i současným superboháčům, nejen jejich potomkům za dvě, či tři generace.

              Dalším důvodem k velké válce je zvládnutí velké krize, ve které se globální kapitalismus nachází. Nejde jen o běžnou cyklickou krizi kapitalismu, rozpor mezi převisem nabídky vyrobeného zboží a koupěschopnou poptávkou, zmenšenou o nadhodnotu vykořistěnou kapitalisty. Zásluhou banksterů (bankéřů-gangsterů) a jimi prosazených finančních derivátů dnes existuje podle odhadů 300 až 1500 bilionů dolarů papírových a především účetních (vedených v bankovních počítačových databázích) peněz. Přitom reálného zboží a služeb je ke koupi na světě asi jen za 80 bilionů dolarů (podle nestora české makroekonomie Františka Nevařila). Stabiliony dolarů nekrytých podvodných peněz jsou superpodvodem superboháčů a jejich pomocníků na většině lidstva, který se začíná projevovat. Odvést pozornost od těchto superpodvodů se dá jen pomocí velkého otřesu v myslích lidí. K tomuto účelu se superboháčům také hodí velká válka.

             V neposlední řadě je důvodem k velké válce ekonomický pokles Západu. Po dlouhá staletí žil kolonizátorský a neokolonizátorský Západ na úkor chudé většiny lidstva. Odhaduje se např., že v posledních desetiletích ekonomika USA spotřebovávala zhruba 2x více, než kolik produkovala. Výroba se přesouvala do chudých zemí. Nyní však již nemají západní imperiální mocnosti kam expandovat a obyvatelé vykořisťované většiny světa už nechtějí jen bídně živořit. Doposud dřeli, aby nemuseli živořit a umírat hlady (odhaduje se, že v důsledku hladovění dnes umírá ročně na světě asi 15 milionů lidí, z toho více, než polovina dětí). Přesuny průmyslu za větším ziskem vzrostla výroba v některých nezávislých rozvojových zemích. Pokud tento trend potrvá, odhadují západní ekonomové, že za čtvrt století bude pokrývat Čína 30% světové výroby a Indie 15%. Spolu s dalšími rostoucími ekonomikami - Brazílií, Ruskem, Indonézií, Iránem, Jihoafrickou rep. a dalšími by antiglobalistické mocnosti získávaly rozhodující podíl na světové ekonomice, ale i v dalších oblastech - vědě politice, kultuře. Brát nezávislost na Západu se daří jen malým státům - v poslední době v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Lybii. Proti nezávislým antiglobalistickým mocnostem, odolávajícím západní psychologické válce, jako jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie, Irán, potřebují superboháči zinscenovat velkou válku.

             Smutné přitom je, že k pomahačům těmto zločinným superboháčům patří i čeští a slovenští „pravdoláskovci“. Nestačí jim, že vlastizrádně rozložili Československo, že zdevastovali náš průmysl, zemědělství, vědeckotechnickou základnu, školství, kulturu … Náš mnohaoborový průmysl (až příliš mnoha) nechali zdevastovat na „automobilní monokulturu“, která bude zákonitě tvrdě bankrotovat v nadcházejících krizových vlnách (osobní automobily jako výrobky střední technické složitosti umí vyrábět na Zeměkouli téměř všude a levněji). Naše bývalá zem byla aktivní v zahraničních půjčkách, nyní jen neokolonie Západu - Česko dluží téměř 1,5 bilionu Kč. Za dlužní službu a jako zisky ze svých firem odčerpává v posledních letech Západ z Česka zhruba 250 miliard Kč ročně. Nebývale u nás rozšířili zločinnost, "superzlodějny", amorálnost. Tito „pravdoláskovci“ ještě vysílají do imperialistických agresí naše žoldáky, pomáhají v přípravách na světovou válku (snahy o raketové základny a radary u nás) a aktivně asistují superboháčům v psychologické válce proti většině lidstva. Jedinou smutnou spravedlností bude to, že na tyto aktivity doplatí s postupem času i většina z nich a z jejich potomků.

Podrobněji v článku Prof. Oskara Krejčího - Proč bude válka     http://www.blisty.cz/art/60320.html

ruská (sovětská) vrtulníková konstrukční kancelář M. Mila je nejúspěšnější konstrukční kancelář historie?

          Nedávno se české firmě LOM Praha podařilo získat exkluzivní licenci na opravy a úpravy vrtulníků Mi-8/17. Tyto vrtulníky jsou nejúspěšnější vrtulníky v historii. Odborníci říkají, že na nich není nic podstatného, co by se dalo zlepšovat. Od roku 1964 se jich vyrobilo již zhruba 10 000 ks a prodaly se přibližně do 50 států. Tvoří 42% celosvětové flotily těžkých vrtulníků. Mi-8/17 je těžký vrtulník s pětilistým rotorem a dvěma turbohřídelovými motory o výkonu po 1 270 kW. Používá se pro dopravu 32 cestujících, nebo 4 tun nákladu, nebo montážní práce. Maximální rychlost je 260 km/hod, dolet s 28 cestujícími 500 km, maximální vzletová hmotnost je 12 tun.

          Konstrukční kancelář Michaila Mila zkonstruovala i největší vrtulník historie Mi-12. Tento vrtulník má letadlový trup a rotory umístěné na koncích vyztužených křídel. Je poháněn čtyřmi (2x2mi) turbohřídelovými motory s celkovým výkonem 19 400 kW (26 000 k). Jeho prázdná hmotnost je 60 tun a maximální vzletová hmotnost 107 tun. Maximální rychlost má 260 km/hod, dostup 3 500 m a dolet 500 km. Nezačal se však vyrábět sériově. V r. 1969 ustavil výkonový rekord, když vynesl náklad 44 tun do výšky 2 250 m. Tento prototyp byl jediným vrtulníkem schopným usazovat vrtné soupravy.

            Nejtěžším sériově vyráběným vrtulníkem na světě je Mi-26 zkonstruovaný v této kanceláři. Je jediným vrtulníkem používajícím osmilistý rotor průměru 32 m. Poháněn je dvěma turbohřídelovými motory o výkonu 8 400 kW. Může dopravovat 85 plně vyzbrojených vojáků, nebo až 18 tun nákladu. Jeho prázdná hmotnost činí 28 tun a maximální vzletová 56 tun. Maximální rychlost má 295 km/hod, dostup 4 600 m, dolet až 800 km (podle nákladu). Používá se i k montážním pracím, nebo k hašení požárů. Bylo jich vyrobeno již více než 70 kusů.

           Vrtulníky Mi kupují i Američané a Britové, protože nikdo jiný nedokáže vyrábět vrtulníky obdobných parametrů za srovnatelné ceny.

Z ruské letecké přehlídky v r. 2007 ke stažení :

Let_prehlidka.pps

        Bělorusko patří mezi nečetné výrobce obřích automobilů?

      Jejich Belaz_75600 je třetím největším sériově vyráběným nákladním automobilem. Váží 250 tun a uveze 320 tun. (Největší „náklaďák“ Liebherr_T282B o váze 230 tun má nosnost 400 tun a vyrábí jej německá firma Liebherr. Druhý největší Caterpillar_797F o váze 220 tun a nosnosti 360 tun vyrábí americká firma Caterpillar.)

      Závod Belaz se nachází v Žodinu, šedesátitisícovém městě ležícím 50 km na severovýchod od Minska. Historie podniku sahá do roku 1946, kdy bylo přijato rozhodnutí o výstavbě závodu na výrobu strojů pro těžbu rašeliny. V roce 1958 byl přejmenován na Bělarusskij avtomobilnyj zavod a vyrobil první sklápěcí automobil MAZ-525 o nosnosti 25 tun, rok nato sjel tisící sklápeč MAZ-525 a první modely sklápěčky MAZ-530 s nosností 40 tun. Roku 1968 následoval sklápěč Belaz-549 s nosností 75 tun a roku 1977 Belaz-7519 o nosnosti 110 tun. V roce 1990 zde byl vyroben do té doby největší sklápěč o nosnosti 280 tun. Za prvních padesát let své existence vyrobil Belaz na 120 tisíc lomových strojů v 500 modifikacích. . Silnou stránkou Belazu je cena - tuna nosnosti jeho sklápěčů stojí 4-5 tis. dolarů oproti 8-12 tis. u americké konkurence.

     V září 2005 firma představila nový sklápěč Belaz-75600 o nosnosti 320 tun. Tímto modelem reaguje na trend zvyšující se hloubky korby sklápěčů a řadí se po bok sklápěčů Liebherr T282B a Caterpillar 797F. Do dvouletého vývoje tohoto"mastodonta" Belaz investoval 9 mil. dolarů. Hmotnost vozidla je 250 tun, délka 14,9 m, šířka 9,25 m a výška 7,22 metru, geometrický objem korby je 139 m3, nejvyšší rychlost 64 km/h. Sklápěč má dvoumístnou kabinu, videokameru vpředu i vzadu

     Na 70 % výroby směřuje do Ruska - do podniků, které těží v Kuzbasské uhelné pánvi, uralském regionu, Jakutsku, Kursku, na Dálném Východu nebo Kolském poloostrově, nově v Kazachstánu. Belaz v Číně buduje servisní středisko a montážní závod vozidel této nosnosti v Číně. Obvyklá roční produkce je okolo 2000 vozů.

Více na http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2006031202

      Právě takováto speciální technika svědčí o technické vyspělosti Běloruska a je ekonomicky výhodná. Naproti tomu u nás, v neokolonii Česko, byly speciální obory po převratu v r. 1989 zdevastovány. Byli jsme převedeni na monokulturu montovny cizích osobních automobilů. Západní kolonizátoři od nás odčerpávají více než 80 miliard Kč ročně na úroky ze zahraničního dluhu, který se již blíží 1 a 3/4 bilionu Kč. A dále na ziscích a dividendách od nás odčerpává Západ ročně více než 150 miliard Kč. Pak se zde mnozí hlupáci diví, že u nás na nic nejsou peníze.  

jednou z legendárních zbraní Rudé armády, která nás osvobodila v r. 1945, byly „Kaťuše“?

          Byly to samohybné raketomety na automobilovém podvozku. Rakety základního typu M-13 měly ráži 132 mm, hmotnost 42 kg a nesly 5 kg výbušniny. Dostřel byl kolem 5,5 km, u některých typů až 8 km.Typ BM-31-12 měl nadrážovou hlavici, 12 odpalovacích klecí, dolet 2,8 km a nesl 30 kg výbušniny – dokázal ničit i opevněné cíle, jako jsou bunkry. Typ BM-8-48 s ráží 82 mm měl na automobilu dokonce 48 odpalovacích kolejnic. Jméno Kaťuša dali zbrani sami sovětští vojáci podle slavné písně skladatele Michaila Isakovského. Němečtí vojáci jim podle charakteristického svistu dali jméno Stalinovy varhany. Tyto rakety nebylo možné přesně zaměřovat, ale jejich hlavní silou bylo, že byly vypalovány v mohutných salvách.

          Byly nejúspěšnější frontovou raketovou zbraní II. světové války. Z druhé světové války známe i jiné „úspěšné“ raketové zbraně. Byly to dálkové rakety V1 a V2, zkonstruované pod vedením válečného zločince W. von Brauna, pozdějšího šéfkonstruktéra amerických měsíčních raket. Tyto rakety situaci na frontách neovlivnily. Jejich zločinným cílem bylo bombardovat civilní obyvatelstvo. V opačném gardu - terorizováním civilního obyvatelstva - se nechvalně „proslavili“ i západní spojenci svým zbytečným bombardováním měst. Pamatujeme na zbytečné bombardování Plzně, Prahy, ale i německých Drážďan na konci války, kdy to nemělo vojenský význam, ale mělo předvést „svaly“ nového „světapána“. (Přitom německé průmyslové podniky, které vyráběly pro armádu a měli v nich majetkovou  účast američtí kapitalisté, bombardovány nebyly). Nejhrůznějším válečným zločinem USA však bylo zahubení více než 100 000 většinou dětí, žen a starých lidí atomovými bombami v Hirošimě a Nagasaki.

jedním z nejvýznamnějších vědců i vlastenců naší historie, našich předchůdců ve slovanském hnutí, byl

Jan Evangelista Purkyně?

     Jak píší historikové, nepocházel z majetné rodiny a vše, čeho dosáhl, si musel tvrdě vydřít. Jeho otec působil jako úředník u Ditrichštejnů v Libochovicích. Do gymnasia Jan nastoupil v jedenácti letech v Mikulově. Při nástupu znal pouze česky, ale brzy se naučil výborně německy i latinsky a stal se jedním z nejlepších žáků. Zabýval se filosofií, přírodními vědami a v r. 1818 ukončil studia medicíny mimořádně objevnou prací na téma zrakových vjemů. Pokoušel se o získání profesury anatomie v Pešti a Štýrském Hradci, ale kvůli svým známým obrozeneckým názorům neuspěl. Profesorem se stal ve Vratislavi v tehdejším Prusku, kde se později i oženil. Jeho manželka se dokonce kvůli němu začala učit česky. Zde také jeho manželka a dvě dcery zemřely na choleru. Založil zde ústav fyziologie

     Byl jedním z významných Čechů, kteří uspořádali První Slovanský sjezd v Praze v r. 1848. Od r. 1850 pracoval jako profesor anatomie na pražské univerzitě. Založil i v Praze ústav fyziologie, jeden z mála ústavů téhož zaměření ve světě. Snažil se prosadit češtinu jako učební jazyk, ale narážel v době Bachovského absolutismu na velký odpor. Až třicet let po pražském povstání byla situace vyřešena kompromisem – rozdělením ústavu na část českou a německou.

     Některé jeho objevy byly nazvány jeho jménem –Purkyňův jev, Purkyňova vlákna, Purkyňovy buňky. R. 1939 formuloval buněčnou teorii. Založil odborný časopis Živa a spoluzaložil Časopis lékařů českých. Stal se členem Královské společnosti nauk, předsedou Spolku českých lékařů, místopředsedou Umělecké besedy a předsedou přírodovědeckého oboru Českého muzea. Od roku 1861 byl pět let poslancem Českého sněmu. K tisíciletí založení Ruské říše byl jmenován rytířem řádu svatého Vladimíra.

     Věda po Purkyňovi už nebyla stejná, jako před ním. Fyziologie byla do té doby založena spíše na učených spekulacích. Jeho přínos spočívá hlavně v používání experimentálních metod nejen na zvířatech, ale i na lidech.

     zakladatel Sokola Miroslav Tyrš byl jedním z

           nejvýznamnějších českých vlastenců?

          Narodil se 17. 9. 1832 v děčíně jako syn zámeckého lékaře - českého Němce - Friedricha Tiersche.  Jeho rodiče i jeho dvě sestry zemřeli na tuberkulózu a on byl pak vychováván v českém prostředí v rodině svého strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici a ve Stráňově. Jako chlapec měl zdravotní problémy a proto na doporučení lékaře navštěvoval Schmidtův tělocvičný ústav. Později navštěvoval také Malypetrův ústav a na vlastním těle poznal velký význam tělovýchovy. Působil jako profesor dějin umění na univerzitě v Praze. Pomohl s uplatněním takovým významným umělcům a vlastencům, jako byli Myslbek, Ženíšek, Hynais, Aleš a Mánes. Tyrš patřil k nejvýznamnějším českým vlastencům, zůčastňoval se i na dělnických táborech. Od r. 1869 byl jako mladočech dokonce poslancem českého sněmu a v r. 1873 byl zvolen do říšské rady.

           Tyrš řekl, že pro založení Sokola jej osvítila idea že "prostřednictvím tělocviku by se pokusili dokázat zlepšit jakost českého národa po všech stránkách, na úroveň, kterou kdysi dosahovali ve starověkém Řecku. To znamená ideál člověka, kerý by byl vyspělý duševně, vyspělý tělesně a navíc mravně ukázněný".

          Byl spoluzakladatelem Sokola v r. 1862 a jeho náčelníkem, řídil první sokolský slet v r. 1882. Spolu s ním zakládali Sokol přední čeští vlastenci - bratři Grégrové, Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolina Světlá, Jindřich Fügner a další. V r. 1869 vydal spis "Hod olympijský" podporující antickou olympijskou myšlenku. Bylo to o čtvrt století dříve, než s těmito idejemi přišel Piere de Courbetin, zakladatel novodobých olympijských her. Bohužel se později Sokol se v mnoha případech stával panskou tělovýchovnou jednotou odmítající členství dětem z nejchudších rodin.

          Je smutné, že v současnosti naši mnozí občané i mnozí současní členové Sokola zapomněli na pokrokové vlastenecké jádro sokolských idejí. Ohloupeni propagandou superzlodějských globalistů jsou lhostejní, nebo podporují devastaci naší vlasti, posilování pro náš národ zhoubného "eurogermánského protentokrátu" - EU.

jsme se nyní stali kolonií?

          Příspěvek Ilony Švihlíkové : "Proč je ČR kolonie" uveřejněný na Britských listech http://www.blisty.cz/art/64962.html pojednává právě o této problematice.

Uvádí se v něm mimo jiné:

   Kolonie v minulosti sloužily jako prostor ovládaný kolonizátorem, za nerovně nastavených vztahů (v oblasti ekonomické, sociální, kulturní). Kolonie neměla svou vlastní rozvojovou strategii, ale plnila úkoly, které jí stanovilo centrum (dodavatel otrocké práce, např.). Z hlediska dělby práce byla kolonie včleněna do výroby kolonizátora a plnila v něm roli dodavatele surovin, nebo jiné součásti výrobního procesu.

      Její „zájmy“ tedy často vůbec nebyly definovány, její politická „elita“ byla jen loutková a sledovala zájmy úplně jiných aktérů než snad vlastního obyvatelstva. Typický pro kolonii je rovněž nižší stupeň rozvoje, tedy přejímání technologií, které mohou být při výrobě aplikovány, ale nejsou dále rozvíjeny. Kolonizační velmoc se chová nadřazeně a zavádí v kolonii podmínky, které by si nikdy nedovolila použít na svém vlastním území.

       Jen hrubý pohled na výše uvedené znaky nám naznačí, že kolonialismus není zdaleka minulostí a že platí (byť v nových podmínkách) také pro ČR. Současný koloniální systém je ovšem mnohem sofistikovanější v tom, že o sobě tvrdí, že koloniální není (ne nadarmo se říká, že největší lstí ďábla je, že neříká své jméno) a že aktéři kolonizace jsou důmyslněji skryti a nelze je automaticky ztotožňovat s národním státem.

ČR se jako kolonie do systému neoliberálního kapitalismu začlenila v 90. letech. Pro toto její včleňování je typická aplikace a přijetí Washingtonského konsensu, který je velice lstivým mechanismem, jak ze země kolonii udělat. Volný obchod totiž vyhovuje vítězům – těm, kteří mají náskok. To, že volný obchod automaticky nevede k blahobytu v zemi ani k dohánění vyšší úrovně byl nucen přiznat i šéf WTO Pascal Lamy.

ČR, jak správně podotýkají také ekonomičtí experti ČMKOS, vlastně slouží jako volná výrobní kapacita především pro Německo. Německé firmy nemají žádný zájem na tom, aby na tomto cokoliv měnilo – technologicky náročnější výrobu si ponechají u sebe a budou stanovovat horní limity pro ceny svých dceřiných firem s případnými „motivačními“ výhružkami o přesunu pobočky do Rumunska či Bulharska apod.

              Tuzemské firmy letos odvedou do zahraničí na dividendách rekordních až 220 miliard korun, což je o 40 miliard více než loni. Uvedl to server tyden.cz s odvoláním na hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše. Objem takto vyvedených peněz bude nejvyšší v historii země a překoná i rok 2008, kdy firmy ze zisků za rok 2007 poslaly svým majitelům téměř 193 miliard Kč. Škoda auto pošle mateřskému koncernu Volkswagen 7,14 mld. Kč, tj. nejvíce z firem v ČR. Miliardové příjmy získají i majitelé tuzemských bank. Nejvíce, 6,59 mld. Kč, pošle belgické matce KBC Československá obchodní banka. Dalších již více než 85 miliard Kč musí naše země platit za dluhovou službu, z dnes již jeden a tři čtvrtě bilionového zahraničního dluhu. Celkem tedy bude od nás letos odčerpáno (pro nás neúčelnš) více než 300 miliard Kč.

               To jasně dokladuje naše koloniální područí. Debaty o tom, jestli získáme příspěvek z EU o nějakých pár miliard menší, nebo větší, než jaký je náš povinný příspěvek do EU tento údaj odhaluje jako zločinné „házení písku do očí“ občanům.  Protože odsávání kapitálů od nás je o dva řády větší.

ruští (sovětští) vědci a technici byli průkopníky také v oblasti

 vznášedel využívajících přízemního efektu?

            Vžil se pro ně ruský název – ekranoplány. Rozdíl mezi vznášedlem a ekranoplánem je podobný jako rozdíl mezi letadlem a vrtulníkem. Vrtulník se udržuje ve vzduchu díky svislému proudu vzduchu od hlavní svislé vrtule. Letadlo letí díky vztlaku generovanému křídly při rychlém dopředném pohybu. Podobně klasické vznášedlo stojí na vzduchovém polštáři vytvářeném dmychadly a ekranoplán se opírá o vzduchový polštář vytvářený rychlým dopředným pohybem. Jak letadlo, tak ekranoplán potřebují nejprve startovat ( dosáhnout vysoké dopředné rychlosti ) při pohybu po zemi, či plavbě po hladině. Při (nadzemním) letu je však doprava s nimi ekonomičtější a unesou větší náklad, obdobně jako u vztahu vrtulník – letadlo.

            Prvními badateli, kteří se ekranoplány zabývali byli Rus - Rostislav Alexejev a Němec - Alexander Lippisch. Alexejev vedl v SSSR konstrukční kancelář pro vznášedla. Zkonstruovány byly třímístný typ SM-1, SM2P, do sovětského námořnictva byly zařazeny ekranoplány A90.125 Orljonok o hmotnosti 125 tun.

            Doposud rekordním prototypem byl ekranoplán KM ( korabl maket ), postavený v roce 1966 v loděnici Volga u města Gorkij ( dnes Nižnij Novgorod ). Poháněn při nadzemním letu byl dvěma leteckými proudovými motory Dobrynin VD-7 s tahem 108 kN na zádi, pro start z vodní hladiny používal ještě dalších 8 motorů VD-7 umístěných na krátkém pylonu na přídi. Jeho délka činila 106 metrů a hmotnost 540 tun. Optimální „letová“ výška byla 4-14 m nad hladinou, cestovní rychlost 430 km/h maximální až 500 km/h. K testování sloužil 15 let.

            Další, vojenské typy, byly ekranoplány LUN zařazené do služby v roce 1989. Měly celkovou délku 74 m, startovací hmotnost 380 tun a dosahovaly také rychlosti 500 km/h. Hlavní zbraní byla baterie 6 protilodních řízených střel 3M80 Moskit. Dále byly na zádi a pod ústím první dvojice odpalovacích kontejnerů namontována střelecká stanoviště s dvojicí dvouhlavňových kanonů GŠ s kadencí až 4 000 ran za minutu. Všech 8 motorů Kuzněcov NK-87 s tahem 128 kN bylo na pylonu za kabinou. Po startu zůstaly v chodu jen dva.

            „Perestrojkou“ však byl vývoj ekranoplánů velmi narušen. Přesto se s dalším vývojem a využitím ekranoplánů počítá – viz zveřejněné projekty amerického Boeingu a ruského Berjeva. Jsou to ekranoplány - velkoletadla. Umožňují i klasický let ve velkých výškách, ovšem s podstatně větší spotřebou paliva. Také německo-singapursko-australské konsorcium Flight-ship připravuje výrobu malého šestimístného typu Airfisch-FS8.

že je u nás známo 111 miliardářů?

          Přitom se odhaduje, že jejich skutečný počet je asi o polovinu vyšší – tedy celkem asi 150  (bohatství skrývají, protože při jeho nabývání porušovali i ty dnešní – zločinecké – zákony). Jejich vzestup se udál ne ve prospěch našeho národa, ale na jeho úkor. Připomeňme, že v rámci privatizací došlo prakticky k rozkradení majetku asi za 2 biliony Kč. Došlo k poklesu v průmyslu, zemědělství, vědeckotechnické základně, kultuře, školství atd. Ze státu, který měl před r. 1989 v mezinárodním obchodě aktiva, došlo k dnešnímu téměř 1 a ¾ bilionovému zahraničnímu dluhu (v Kč).  V posledních letech jsou od nás každoročně odčerpávány stamiliardy. V tomto roce bude od nás cizáky vyvedeno na ziscích zhruba 220 miliard Kč a dalších asi 80 miliard Kč zaplatíme za úroky ze zahraničního dluhu. V situaci, kdy se citelná část našich občanů ocitá v bídě (začínají se objevovat sebevraždy z důvodu existenčního nedostatku) tito lidé, se spekulacemi získaný majetkem, jej vrhají do dalších pochybných spekulací.

          Mezi nejbohatší patří podle časopisu Týden - Petr Kellner (90 až 125 mld. Kč), Andrej Babiš (75 až 90 mld. Kč.), Pavel Tykač (28 až 33 mld. Kč), Karel Komárek (17 až 22 mld. Kč), Radovan Vítek (17 až 19,5 mld. Kč) a mnozí další.

          Občané, budeme-li se chovat jako ovce, bude s námi i nadále jako s ovcemi zacházeno !!!

          česká firma PETROF je dnes největším výrobcem

klavírů a pianin v Evropě?

          Předek rodiny Martin Pietrov přišel z Ruska a usadil se r. 1740 v městečku Mšeno. Jeho syn již byl v matrice zapsán jako Martinus Petrof a jeho vnuk, Antonín Petrof je zakladatelem slavného podniku. Výrobě hudebních nástrojů se naučil u strýce ve Vídni a v Čechách zaregistroval svou živnost v r. 1865. R. 1869 se oženil a měl se svou ženou Marií 3 syny, pokračovatele. Kladl důraz na kvalitu a technické zdokonalování. V r.1894 se začaly jeho nástroje vyvážet i do zahraničí. V r. 1906 byla firma přeměněna na veřejnou obchodní společnost a prokuristkou se stala jeho manželka Marie. V r. 1915 zakladatel firmy – Antonín – umírá a řízení společnosti se ujímá jeho syn Vladimír. Firmě se podařilo překonat útrapy 1. světové války a koncem dvacátých let dvacátého století vyrábějí ročně již kolem dvou tisíc pian, exportují do Ameriky, Japonska, Austrálie … Synové Antonína byli prozíravě vychováváni, začínali od píky a mistrovské kurzy dovršovali u konkurence.

          Skvělým konstruktérem a autorem mnoha zlepšovacích návrhů byl jejich technický ředitel Josef Palacký, vzdálený příbuzný politika a historika Františka Palackého. Jako dítě osiřel a jeho poručníkem se stal zakladatel firmy Antonín Petrof. K padesátileté kariéře u Petrofů Palackému oficiálně roku 1935 pogratuloval i tehdejší prezident T. G. Masaryk.

          Za Velké hospodářské krize byla firma nucena vyrábět i železniční pražce, aby přežila a v Druhé světové válce byla převedena na válečnou výrobu a klavíry byly stavěny prakticky ilegálně. V socialistické republice byl podnik znárodněn, došlo k rozmachu výroby (bohužel i na úkor kvality), vyráběly se i varhany, housle, bicí a jiné hudební nástroje. Podniky byly přejmenovány na Československé hudební nástroje. Opuštění slavné značky však bylo chybou, proto bylo firmě v osmdesátých letech vráceno tradiční jméno PETROF. Po převratu byla část podniků restituována potomkům původních podnikatelů v čele s Dimitrijem Petrofem. Současnému vedení firmy Petrof, s. r. o., v čele s prezidentkou Zuzanou Ceralovou-Petrofovou, se daří i v současných podmínkách krize světového kapitalismu (např. i pomocí výroby luxusního nábytku), držet se na pozici největšího výrobce klavírů a pianin v Evropě.

Antonín a Marie Petrofovi                               Mistrovský nástroj

Stalingradská bitva, jejíž 70. výročí vzpomínáme,  

byla nejvýznamnější bitvou Druhé světové války?

Dokumentujme boje na východní frontě zveřejněnými výroky:

A. Hitler, 31. července 1940:      Rusko je faktorem, na nějž Anglie nejvíce sází … Bude-li Rusko poraženo, zhasne pro Anglii poslední naděje. Pánem Evropy a Balkánu pak bude Německo … Čím dříve Rusko rozbijeme, tím lépe.

H. Johnson, představený canterburské katedrály, 29. června 1941:        Na jedné straně je světlo a pokrok, na straně druhé temnota, reakce, otroctví a smrt. Rusko hájí svou socialistickou svobodu a současně bojuje i za naši svobodu. U Moskvy brání i Londýn.

A. Hitler, říjen 1941:           Byly provedeny nutné přípravy, aby Moskva a její okolí byly pomocí obrovských zařízení zatopeny vodou. Tam, kde dnes stojí Moskva, musí vzniknout obrovské moře, které navždy civilizovanému světu skryje hlavní město ruského národa.

W. S. Churchill, 16. prosince 1941:        Hitlerovy neúspěchy a ztráty v Rusku jsou v současné době hlavními faktory této války.

News Chronicle, 19. prosince 1941:       Spolu s milióny britských občanů se hluboce klaníme ruským armádám, ruskému lidu a vzdáváme jim hold. Všem národům ukázali, jak se má bojovat s „neporazitelným“ nepřítelem.

Times, 22. prosince 1941:         Bitva na východě je osou celé války. Na ní koneckonců závisí všechno ostatní.

F. D. Roosevelt, červen 1942:   Odpověď na otázku, zda válku vyhrajeme, nebo prohrajeme, závisí vcelku na Rusech. Dokážou-li se Rusové toto léto udržet a budou poutat v bojích tři a půl miliónu Němců, určitě se nám podaří zvítězit.

J. V. Stalin, 28. července 1942:             Je na čase skončit s ústupem. Ani krok zpátky! To musí být nyní našim hlavním heslem. Je třeba houževnatě, do poslední kapky krve hájit každé postavení, každý metr sovětského území, udržet každou píď sovětské půdy a hájit ji do posledního dechu.

IRISH TIMES, září 1942:            Říká se, že prý doba zázraků minula. Ale z vojenského hlediska obrana ruské armády u Stalingradu do oblasti zázraků patří.

Generál S. Westphal, 1943:       Porážka u Stalingradu ohromila jak německý lid, tak i jeho armádu. V celých dějinách Německa nikdy před tím nedošlo k tak strašné zkáze takového množství vojsk … Již se nepodařilo zacelit mezeru, vzniklou v řadách německé armády po ztrátě 20 nejlepších divizí 6. Armády.

Maršál R. J. Malinovskij, 1943:              Bitva u Kurska nemá obdoby, pokud jde o urputnost a houževnatost boje. Hrozivé tankové bitvy, jež se rozpoutaly v jejím průběhu, znamenaly vrchol jak množstvím zúčastněných tanků, tak i ztrátami na obou stranách.

B. Lockhart, 1943:         Vznikla situace, že Rusko vyhraje válku bez nás a vůbec nebude potřebovat naší pomoci.

Agentura BBC, 16. Července 1944:        Ruská ofenzíva je přirovnávána ke sněhové lavině. Srovnáme-li její tempo s tempem ofenzívy spojeneckých vojsk, pak tu v Normandii můžeme bez obav nazvat ledovcem, neboť její postup pokračuje zatím velice pomalu.

Pokyny NSDAP, 3. Dubna 1945:           O válce nerozhoduje se na Západě, ale na Východě … Nadcházející velká ofenzíva bolševiků musí být odražena stůj co stůj … Naše zraky musí být obráceny pouze na východ, ať už se na západě děje cokoli. Udržení východní fronty je předpokladem pro obrat ve válce.

W. S. Churchill, v Horní sněmovně v r. 1959:     Pro Rusko bylo obrovským štěstím, že v letech obrovských zkoušek jej vedl génius a neochvějný vojevůdce J. V. Stalin. Byl vynikající osobností, imponující naší těžké době, v níž žil. … Byl ostrý, tvrdý, nelítostný jak v práci, tak v debatách. … V těžkých chvílích byl mistrem v hledání východiska i z naprosto beznadějné situace … Stalin … Rusko převzal s dřevěným pluhem a zanechal je vyzbrojené atomovou zbraní. Ať o něm budou říkat cokoliv, na takové historie ani národ nezapomínají.

Celý západní svět patří jen několika rodinám a nyní chtějí zbytek?

          Tímto tématem se zabývá kniha německého investigativního (pátrajícího) publicisty Michaela Morrise.

          Citujme : „Jsou to především rodinné klany Rothschildů, Rockefellerů, Morganů a dalších globálních superboháčů. Již několik staletí všechny západní státy, vlády, ekonomiky a jejich měny ovládá málo evropských rodin. Přibližně před sto lety převzaly tytéž rodiny kontrolu také nad USA. Tyto superbohaté klany se bez pochyb snaží ovládnout Zemi a ve jménu nového světového řádu plánují zřízení světovlády a zavedení jednotné světové měny. Státy přitom chtějí připravit o nezávislost a jejich měny zrušit. Novou světovou vládu má sestavit elita, která věří tomu, že jako jediná je k tomu oprávněná a způsobilá a geneticky nadřazená. Pokud uspěje její taktika, získá totalitní moc nad celosvětovou populací. Malá privilegovaná horní vrstva by ovládala zástupy otroků. Sotva koho překvapí zjištění, že onu tajemnou horní vrstvu tvoří nejdůležitější zástupci vysoké evropské šlechty spolu s evropskou a americkou finanční elitou.“

          Součástí tohoto úsilí je během 2 až 3 generací odstranit 90 až 98 % lidstva a přeorganizovat Zeměkouli podle tužeb několika tisícovek příslušníků globálních superboháčů a několika desítek, či set milionů jejich poskoků a motroků (moderních otroků). To je záměrem prosazovaného NWO (New World  Order – Nového světového řádu). Je to přímo namířeno nejen proti většině Čechů, a Slováků, proti většině Slovanů, ale proti většině celého lidstva a jejich nejbližším potomků. Proti těmto záměrům povstávají vlivné síly – např. ve skupině států BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika), v různých hnutích – např. nedávném Street occupy. Tradiční odpůrce feudální a finanční aristokracie a bojovníky za obyčejné lidi – dělnická a komunistická hnutí - snad ani nemusíme zdůrazňovat.

          Autor nejen rozebírá tuto zlovolnou situaci, ale i dává rady, jak proti těmto záměrům začít působit i v měřítku řadových občanů. Např. vyjímáme:

-          Tak často, jak je to možné, používejte peníze v hotovosti a vyhýbejte se využívání platebních či kreditních karet,

-          Nepůjčujte si u bank peníze. Namísto do fiktivních, investujte do skutečných hodnot.

-          Poskytujte o sobě na internetu jen naprosto nezbytné, minimální množství ůdajů.

-          Podporujte regionální iniciativy, tam máte lepší přehled: GO LOCAL!

-          Dbejte na svou výživu. Kupujte pokud možno místní výrobky …

-          Zvlášť dbejte na čistou zdravou vodu a opravdovou sůl! …

-          Mějte doma zásoby jídla a pití nejméně na 1 týden. …

-          Věnujte se sportu, meditaci, józe nebo tchaj-ti. …

-          Nedůvěřujte slepě klasické medicíně. …

-          Neustále si pokládejte otázku: Komu to prospěje?

-          Svých místních politiků se ptejte na všechno, co vás zajímá. Buďte „nepohodlní“, je to vaše svaté právo! …

-          Na všechno se ptejte a nedůvěřujte slepě žádným výpovědím a svědectvím

Doporučujeme k přečtení a k zamyšlení.

I R K U T S K

N O V O S I B I R S K

V J A Z E M S K A J A

TRANSSIBIŘSKÁ MAGISTRÁLA

je nejdelší a nejdůležitější železniční tratí na světě?

          Z Moskvy do Vladivostoku překonává 9 300 km. Spojuje Evropu s Asií, ročně přepraví kolem 20 000 kontejnerů v obou směrech. Roku 1891 byla na popud Sergeje Witteho, vedoucího odboru železnic na ruském ministerstvu financí, zahájena stavba. Stavěla se 25 let od obou  konců, z Moskvy i Vladivostoku proti sobě. Definitivně byla stavba dokončena v roce 1916, kdy byl dokončen i úsek kolem Bajkalského jezera, přes které byly předtím krátkou dobu vlaky přepravovány loďmi. Završením bylo zprovoznění mostu přes Amur u Chabarovska 18. října 1916. Roku 1929 se začalo s její elektrifikací, která trvala 73 let a byla dokončena 25. prosince 2002. Ta umožnila zdvojnásobení hmotnosti vlaků na 6 000 tun. Podél trati leží 89 měst, např. Moskva, Jaroslavl, Nižnij Novgorod, Perm, Jekatěrinburg Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk, Ulan-Ude, Čita, Chabarovsk, Vladivostok. Překračuje i velké řeky - Volhu, Vjatku, Kamu, Tobol, Irtyš, Ob, Tom, Čulym, Jenisej, Oku, Selengu, Zeju, Bureju, Amur, Chor, Ussuri.

          Na Transsib napojený úsek Bajkalsko amurské magistrály (BAM) zpřístupňuje severnější oblasti Sibiře, bohaté zdroji surovin. Již na konci 80. let 19. století se prováděly průzkumné práce pro budoucí "druhý Transsib". V r- 1932 baly postavena spojovací trať do Tyndy, v padesátých letech do Bratska, kde byla postavena obří hydroelektrárna. V Sedmdesátých letech vyhlásil generální tajemník KSSS L. Brežněv BAM za nejdůležitější stavbu 9. pětiletky. V r. 1984 došlo k propojení obou tratí. V náročném terénu byly použity i provizorní obchvaty. Např. Severomurejský tunel v Burjatsku (nejdelší v Rusku - o délce 15,3 km ) byl zprovozněn teprve v prosinci 2003.

          Odbočkou Transsibiřské magistrály je i Transmongolská magistrála - z Ulan-Ude na kilometrovníku 5 650 přes Mongolsko do Pekingu v Číně. V r. 1952 byla podepsána smlouva mezi SSSR, ČLR a Mongolskem o její stavbě v r. 1956 byla zprovozněna a v r. 1961 byla dostavěna nezbytná infrastruktura.

          Ekonomicky rostoucí asijské země prosazují stavbu také jižní transkontinentální železnice, která by propojila Asii s Evropou. Napojila by se zřejmě na Orient Expres v Istanbulu. Pro intriky a války iniciované západními mocnostmi na Blízkém a Středním východě a v Asii však zatím není její stavba v dohledu.

Turistická upoutávka z oblastí podél TRANSSIBU : Za Uralem.pps

Ijušin IL2

VÍTĚZNOU ZBRANÍ RUDÉ ARMÁDY BYL I  ILJUŠIN IL-2?

               Slavnou zbraní  II. světové války byl také sovětský bitevní letoun Il-2 šturmovik, přezdívaný létající tank, který patřil k nejlepším letounům 2. světové války.

                Vyvinut byl konstrukčním týmem Sergeje Iljušina v r. 1938. Jeho zvláštností byl pancéřový plášť o síle 4 – 13 mm který tvořil integrální část trupu a chránil posádku, motor, chladič a palivovou nádrž. Nejprve byla vyráběna jednomístná verze, později dvoumístná se zadním střelcem. Poháněn byl glykogenem chlazeným dvanáctiválcem Mikulin AM-38 o výkonu 1 300 kW. Dosahoval rychlosti 410 km/h v 1 500 m, dostup činil 4 500 m, dolet 760 km. Jeho prázdná hmotnost byla 4500 kg, vzletová 6400 kg.  Jeho výzbroj tvořily 2 kanóny ráže 23 mm a 2 kulomety v křídlech, jeden kulomet ráže 12,7 pro střelce a 400-600 kg pum ( uvnitř i  pod trupem), 8 raket RS-82, nebo raket RS-132 pod spodními plochami křídla.

U některých Il-2 se objevovaly ocelové kotvy na strhávání německých telegrafických drátů. Tento bitevní letoun se velmi často používal pro dopravu cestujících, zvlaště posádek sestřelených letadel. Jeden člověk mohl být v zadní části trupu a dva v podvozkových gondolách ale v tomhle případě nemohl pilot zasunout podvozek. Pro boj s nepřátelskými loděmi se vyráběla i specializovaná torpédová verze Il-2T. Vyroben byl v ohromném množství – 36 000 kusů a sloužil i v poválečné době.

BĚLORUSKO JE TAKÉ RODIŠTĚM VÝZNAMNÝCH OSOBNOSTÍ ?

                         Bělorusko, bratrská slovanská země, není prostřednictvím vlastizrádných politiků porobena pány světa (západními superboháči), tak jako mnohé jiné slovanské země a národy. Tato "partizánská republika", kde při boji proti fašismu zahynula třetina obyvatel je i rodištěm mnoha historických osobností.

          Byla to například Sofia Kovalevskaja (1850-1891). Pocházela z rodiny generála ruské armády, v dětství byla ve Vitebské oblasti. Byla první ženou - profesorkou matematiky, autorkou mnoha prací z oblasti matematické analýzy, mechaniky a astronomie.  Jako čtrnáctiletá byla prý zamilována do F. M. Dostojevského, který navštěvoval její starší sestru. V 18 letech uzavřela fiktivní sňatek s Vladimírem Kovalevským (zakladatelem evoluční paleontologie), aby s ním mohla odjet do zahraničí studovat univerzitu. Ve 24 letech získala na Göttingenské univerzitě titul doktorky. Když byla v Paříži spáchal její manžel v Rusku sebevraždu - pro neúspěchy v podnikání. Přednášela na nejlepších evropských univerzitách, říkali jí "královna matematiky".  

          V roce 1888 obdržela prestižní prémii Prix Bordin, vydávanou Francouzskou akademií věd, a následně i švédskou prémii krále Oskara II. Ve stejnou dobu dostává Kovalevskaja titul „Profesor Ordinárius“ na Stockholmské univerzitě a stává se první uznanou ženou - univerzitní profesorkou v Rusku a Severní Evropě a první univerzitní profesorkou matematiky na světě (titul profesorky matematiky byl udělen již před tím, avšak jeho držitelka nikdy na univerzitě nepřednášela). Ve stejnou dobu se Sofie stává členkou Ruské akademie věd. Zemřela na tuberkulózu ve 41 letech ve Stockholmu, kde je i pohřbena.

SCHEMA TOKAMAKU

RUŠTÍ (SOVĚTŠTÍ) VĚDCI JSOU TAKÉ PRŮKOPNÍKY MÍROVÉHO VYUŽITÍ JADERNÉ ENERGIE ?

               V Obnisku u Moskvy uvedli 27. 6. 1954 do provozu první atomovou elektrárnu na světě. Stavba byla zahájena v r. 1951 na příkaz J. V. Stalina. Vedením výstavby byl pověřen šéf sovětského atomového výzkumu I. V. Kurčatov. Elektrárna měla heterogenní reaktor s grafitovým moderátorem a obyčejnou vodou jako chladivem. Tepelný výkon měl 30 MW a dodávala do sítě 5 MW. Používala se i pro výzkum a výuku specialistů.

                Osvědčily se reaktory typu VVER-440 a VVER-1000, u kterých je moderátorem i chladivem obyčejná voda.Nejprve byly postaveny v Novovoroněžské atomové elektrárně, spolehlivě pracují i u nás v  Dukovanech a Temelíně, kde byly stavěny i ve spolupráci s našimi průmyslovými podniky.

                Reaktory uranografitové typu RBMK (reaktor kanalnyj bolšoj moščnosti) se jevily jako velmi výhodné. Nepotřebovaly tlakovou nádobu, daly se snadno výkonově škálovat, palivo bylo možno vyměňovat za provozu atd. Byly použity v Bělojarské JE, Leningradské JE i v Černobylu. Při havárii v Černobylské elektrárně se však ukázalo, že není možné spoléhat na lidskou bezchybovost a technologickou kázeň. Proto se od tohoto typu reaktorů upouští a přechází se na reaktory s vestavěnou (pasivní) bezpečností.

                V rychlých množivých reaktorech nejsou neutrony nutné ke štěpení zpomalovány moderátorem, jadernou reakcí zároveň produkují z U238 (kterého je v přírodě 99,3%) na dále štěpitelné Pu239. Tím tedy více než stonásobně zvětšují zásoby paliva  pro atomové elektrárny. Další možností je vyvinout i reaktory využívající jako paliva Thoria, kterého je na Zemi několikrát více, než uranu. Jsou reálnou možností řešení energetických potřeb lidstva pro několik nejbližších století. Také první průmyslový rychlý reaktor uvedli do provozu ruští (sovětští) vědci a technici ve městě Ševčenko, na břehu Kaspického moře. Produkoval 150 MWe, ale hlavně odsoloval 120 000 tun vody denně. Další rychlý reaktor BN-600 pracuje v Bělojarské elektrárně, bude spuštěn reaktor BN-800 a bylo rozhodnuto o výstavbě reaktoru BN-1200.

                 Také základy zařízení řešícího zásobování lidstva na neomezenou dobu - využitím termojaderné syntézy- rozpracovali ruští (sovětští) vědci -I. J. Tamm, A. Sacharov, L. A. Arcimovič, M. A. Leontovič, G. I. Budker,I. N. Golovin a mnozí další. V Ústavu pro atomovou energii I. V. Kurčatova postavili první TOKAMAK (toroidalnaja kamera s magnitnymi katuškami).  Dnes se tokamaky považují za jednu z nejnadějnějších cest k využití jaderné fůze pro získávání energie.

v současnosti ve světě dochází i ke

kybernetickým  útokům?

           Počítače dnes řídí mnohé systémy - od letového provozu, řízení městské, železniční, lodní dopravy. Řídí průmyslové podniky i instituce terciální sféry. Nemocniční komplexy i vojenské systémy. Kdo by ovládl počítače, ovládl by celý svět.

          Za praktický začátek kyberválčení je považováno nasazení počítačového viru (červa) STUXNET, které odstavilo v listopadu 2010 podzemní továrnu na obohacování uranu v Natanzu v Íránu. Tento virus způsobil zavaření většiny motorů ultracentrifug. S největší pravděpodobností za jeho vyvinutím a nasazením jsou počítačoví specialisté USA a Izraele. Podle odhadů z odborných časopisů STUXNET infikuje WINDOWS a programy firmy Siemens. Ty slouží k ovládání elektrických motorů, jaké se používají pro ultracentrifugy. Virus poté po týdny až měsíce v krátkých intervalech prudce zvyšuje a snižuje otáčky motorů a tím je poškodí. Detekovat odchylky v chodu je přitom velmi obtížné. V minulém roce na podzim ministr obrany USA Leon Panetta veřejně oznámil, že chce mít možnost provádět preventivní kybernetické útoky. Ruské ministerstvo obrany okamžitě zareagovalo, vypsalo tendr v oblasti informační bezpečnosti, buduje kybernetickou armádu.

          Společnost Microsoft připustila, že od zpravodajských služeb dostávala mnohem více požadavků týkajících se národní bezpečnosti, než do této informovala. Po kritice kvůli sledování uživatelů internetu proto písemně žádá ministra spravedlnosti USA, aby mohla zveřejnit podrobnosti o poskytování informací. Britský deník The Guardian zveřejnil další třaskavé informace o špiclovacím programu PRISM. Popsal, jak konkrétně vypadá spolupráce společnosti Microsoft s Národní bezpečnostní agenturou (NSA) a dalšími bezpečnostními složkami Spojených států. Z přísně tajných dokumentů, které poskytl Edward Snowden, vyplývá, že se Microsoft NSA, CIA a FBI nejenže podvolil, ale dokonce své produkty vyvíjel zpravodajcům na míru. Velení amerických sil v Evropě potvrdilo informace o stavbě nového zpravodajského centra ve Wiesbadenu na jihozápadě Německa. To by mělo shromažďovat veškeré zpravodajské informace taktického i strategického charakteru s potenciálním významem pro vojska USA v Evropě. Výstavba má být dokončena v roce 2015. Podle tvrzení Pentagonu má centrum pracovat v plném souladu se zákonem.

          Velkou pozornost této problematice věnují pochopitelně i Čína, Rusko i další země. Ruská federální služba ochrany ústavních činitelů FSO, vzešlá z někdejší sovětské tajné policie KGB, na portálu státních zakázek zveřejnila nabídku, že nakoupí dvě desítky psacích strojů, každý za 10 000 rublů (asi 6000 Kč). Služba má zájem o dva konkrétní typy, z nichž jeden výrobce doporučuje jako „vhodný pro psaní tajných dokumentů“. „Po skandálech s odhaleními Edwarda Snowdena, únicích tajných dokumentů na serveru WikiLeaks či odposlouchávání (bývalého prezidenta) Dmitrije Medvěděva na summitu G20 v Londýně se rozhodlo rozšířit praxi psát dokumenty na papír,“ napsal list Izvěstija s odvoláním na nejmenovaný zdroj ve FSO. Sama služba se zdržela oficiálního vyjádření. Nejde ale o unikátní praxi. Ministerstvo obrany prý tajná hlášení prezidentovi a ministrovi píše výhradně na psacích strojích. Venezuelská ministryně vězeňství Iris Varelová zase vzkázala lidem, ať zruší facebookový účet: „Krajané, zrušte své facebookové účty, protože jste bez svého vědomí zdarma pracovali jako informátoři CIA! Projděte si kauzuSnowden!“

          Také český Národní bezpečnostní úřad připravil nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který by měl dát vládám do ruky účinný nástroj proti hackerům a kybernetickým útokům. Zákon již prošel připomínkovým řízením. Budoucí kabinety by v případě nejvyššího ohrožení, kdy by útok směřoval proti ekonomicky a bezpečnostně důležitým cílům, jako jsou jaderné elektrárny, rozvodná síť, banky, nemocnice apod., mohly vyhlásit nouzový stav.Tedy by mohla na určitou dobu omezovat práva a diktovat povinnosti obyvatelstva i soukromých firem. Mohla by nařídit shození telefonní sítě, evakuaci lidí a majetku, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech, uložit pracovní výpomoc nebo povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace. Zákon má platit od 1. ledna 2015

          Zástupci USA a Ruska se na irském setkání G8 dohodli, že otevřou novou kybernetickou krizovou linku, která by měla odvrátit případný konflikt. Využijí k tomu stávající infrastrukturu z dob studené války, krizový komunikační kanál - "červený telefon" mezi oběma vládami.

je ruská okupace 21. srpna 1968 překrucována ?

(vzpomínky pamětníka)

Opět vzpomínáme, ale dnes už jinak než před lety. Nevidíme svět tak černo-bílý a srovnáváme. Bohužel - dnešek v takovém srovnání nevychází nejlépe. Ano, už můžeme veřejně říkat, že prezident je vůl, ale chleba proto levnější nebude. A ceny potravin rostou každým dnem. Za poslední dva roky asi cca o 20 až 30 procent. Chodím nakupovat, tak vím, že třeba olej stál 19 Kč, dneska 32. nebo hovězí. Ze dvou stovek na 5 až šest set. Obávám se, že biftek už asi neochutnám, i když za komunistů jsme ho měli dost často.

Před listopadem bych si nikdy nepomyslel, že řeknu „Měl jsem to štěstí, že jsem měl možnost žít v socialismu“.

A sovětská okupace k tomu přispěla. Mluví se o vojenské intervenci. Ano, přijeli k nám sovětští vojáci na tancích. Všichni víme, že Rusové neútočili na lidi, v podstatě se jen bránili.

Stojí za to srovnat ruskou intervenci u nás v roce 68 a americkou intervenci v Panamě probíhající v době, kdy jsme u nás zvonili klíči. V 80. letech se k moci dostal další z řady diktátorů, kteří vládli v Panamě - generál Noriega. Agent CIA, vycvičený v USA, který se ale také bratříčkoval s Castrem. Prý se také podílel na obchodu narkotiky – naučil se to v akci Irán contra ve spolupráci se CIA. Ovšem nejhorším hříchem bylo, když si myslel, že USA už tolik nepotřebuje. Útok v Panamě byl nejrozsáhlejším vojenským úderem amerických jednotek od vietnamské války. Každý takový útok je třeba vhodně pojmenovat, tenhle se jmenoval "Spravedlivý důvod" (Just Case). Zemřelo při něm "spravedlivě" asi 6000 (dle místních) nebo 500 (dle údajů armády USA) lidí. Hrdinná americká armáda likvidovala mrtvoly i pomocí helikoptér, kterými je odvážela a shazovala do moře. Z takové bibliografie je každému jasné, že musela přijít náprava – a k to byl právě „Spravedlivý důvod“..

 Nedovedu si přestavit, že by tam demonstranti lezli na americké tanky, zapalovali je jako u nás, a přežili to. Srovnávat počty mrtvých ruské a americké intervence se nedá - to vidí každý.

 Komunisté páchali zlo. Dneska je to k smíchu. Co je to zlo, poznáváme až dneska za vlády ODS a TOP09. Zlo je nemít práci, být bezdomovcem. Zlem byla Klausova reforma, která nám připravila tento nenáviděný režim.

Zlem nebylo trestat lidi, kteří připravovali takovou změnu. Komunisté nikdy nepáchali zločiny, jaké páchaly „Demokratické“ vlády na západě. Jedním takovým zločinem bylo zřízení organizací typu Gladio.

V padesátých letech byly založeny v zemích NATO za účelem tzv. vnitřního boje s komunismem nadnárodní, extrémně pravicové paravojenské jednotky Gladio. Gladio bylo jméno použité v Itálii. V Rakousku šlo o operaci Schwert, v Belgii Sdra 8, v Británii Stay Behind, Francie Glaive, Řecko operace Sheepskin, v Holandsku a Švédsku Sveaborg, Švýcarsku P26 a Turecku Special War Department. Operace Gladio byla organizována "fašisty" uvnitř tajných služeb Západu. Záměrem bylo zabíjet nevinné lidi a pak z toho obvinit komunisty. Gladio mělo za cíl udržet elitu pravého křídla u moci.

Lidé v nich byli vyzbrojeni a vycvičeni vojenskými tajnými službami. Dokument Pentagonu Field Manual FM 30-31 B (Operační manuál FM 30-31 B) popisuje metody pro spuštění teroristických útoků. Milice pravého křídla prováděly prostřednictvím fašistických součástí NATO z Washingtonu akty terorismu a podvracení voleb ve státech jako jsou Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Turecko a Západní Německo.

V dubnu 1969 došlo v Miláně v jedné bance na náměstí Piazza Fontana k bombovému atentátu, při němž bylo usmrceno čtrnáct civilistů a mnoho dalších lidí bylo zraněno. Z atentátu byli původně obviňováni levicoví anarchisté, ale postupně vyšlo najevo, že ho spáchali pravicoví extremisté za pomoci extremně pravicových sil NATO a americké politické scény. Američtí a italští ultrapravičáci se totiž před volbami obávali, že by se mohla Itálie připojit ke komunistickému bloku, a tak zinscenovali velký masakr, který měl přivést veřejnost, aby přijala omezení demokratických svobod, demonstrací a stávek, případně pravicovou diktaturu jako v Řecku. Hlavní, neúplatný policejní vyšetřovatel byl zavražděn, stejně jako několik dalších činitelů. Za atentát nikdo nebyl odsouzen. Soudní výlohy obnovení případu začátkem devadesátých let, které k ničemu nevedlo, museli hradit příbuzní zavražděných obětí. Případ je pro italskou justici uzavřen. To je pravá demokratická spravedlnost.

Mezi nejznámější akce Gladia patřila série atentátů v Itálii 70. a 80. let, připisovaná levicovým extrémistům. Atentát v Bologni si vyžádal v srpnu 1980 na boloňském nádraží 85 mrtvých a 200 raněných. Noviny byly plné zpráv o italských Brigade Rosso. I naše noviny tak psaly. A byli to tenkrát „hlídací psi demokracie“ – novináři, kteří začali poukazovat, že za masakrem nestály Rudé brigády, nýbrž neofašisté napojení na tajné služby a spolky jako byla lóže P2.

V Itálii objevil existenci Gladia italský premiér Gulio Andreotti. Následovalo parlamentní vyšetřování v Itálii, Švýcarsku a Belgii, které potvrdily správnost zpráv.

V listopadu 1990 EU vydala rezoluci, odsuzující tyto akce prováděné pod pláštíkem NATO. U nás se o ničem nepsalo. Nikdy jsem v českém tisku neviděl slovo Gladio.

Nakonec za atentát byli v listopadu 1995 odsouzeni dva z organizátorů, velmistr lóže P2 Licio Gelly a agent CIA Francesko Pazienza na 10 let do vězení. Směšný trest za 85 mrtvých a 200 raněných. Ale simplifikantní je spojení neofašistů, finanční oligarchie v P2 a americké CIA. Toto spojení v budoucnu bude stát za všemi podobnými případy.

Podle italského senátu bylo po vyšetřování v roce 2000 zjištěno, že atentátníci byli "lidé z italských státních institucí a .... lidé napojení na struktury tajných služeb Spojených států." Atentát v Bologni byl součástí "strategie napětí" plánu Gladio - podněcování strachu k udržování obyvatelstva v područí "silných lídrů", jak vyšlo najevo při procesu s atentátníky. Ve všech těchto případech musely být obětí ženy a děti. „Cílem“ bylo ochránit národ od všudypřítomné komunistické teroristické hrozby. O co při zmíněných teroristických útocích v Itálii šlo, důvod byl jediný – donutit národ, aby se bál a aby neprotestoval proti omezování lidských práv, kterého už bylo dosaženo.

Švýcarský vysokoškolský pedagog a spisovatel Daniele Ganser ve své knize Tajné armády NATO (Kniha "NATO's Secret Armies: Operation Gladio and Terrorism in Western Europe,") rozebírá období po 2. světové válce, v němž USA řídily a prostřednictvím svých spojenců v Západní Evropě realizovaly stovky teroristických akcí, ze kterých byla obviňována evropská levice. Pouze málo obyvatel Evropy a světa má představu o tom, jak strategie napětí prostřednictvím krvavých masakrů široce nabízených sdělovacími prostředky ovlivňuje jejich emoce a vědomí.

Tajné struktury NATO vznikly v průběhu studené války. Byly vyzbrojovány, financovány a cvičeny tajnými službami - americkou CIA a britskou MI6 - k záškodnické činnosti proti armádám Varšavské smlouvy. Od počátku bylo jejich skutečným cílem diskreditovat a oslabovat komunistické a dělnické hnutí a zabránit mu získat politickou moc. Tajné teroristické sítě jsou dodnes řízeny Plánovacím výborem pro utajování a Spojeneckým výborem pro utajování, které jsou součástmi velení NATO. Nástupcem Gladia je americká Blackwater.

Generál Geraldo Serravalle, který stál v čele tzv. GLADIO (gladiátorský meč) v Itálii, zdůraznil, že příprava příslušníků GLADIO vedená agenty CIA, nebyla nikdy zaměřená na vedení partyzánského odboje v případě sovětské okupace, ale pouze na boj s komunisty. V 50. letech se USA obávaly, že komunisté zvítězí v Itálii, Řecku a ve Francii. Proto byly atentáty, realizované tzv. pod cizí vlajkou (t.j byly přisouzeny levicovým bojůvkám) v rámci strategie napětí orientovány nejen k zastrašení komunistů, ale i na donucování centristů a pravice k přijímaní zákonů k omezování občanských práv a svobod.

Tato zvěrstva páchaly západní vlády naprosto beztrestně. Za tyto zločiny nebyl odsouzen ani jeden z organizátorů. Jasně, nelze volat k odpovědnosti ministry, jednající z rozkazů generálů NATO. To byli vládci a ministři byli jen loutky. Je špatné, když nám vládnou generálové. Všichni víme, že armáda neoplývá příliš inteligentními mozky. K armádě jdou ti méně inteligentní, kteří by se v civilu neuchytili.

Komunisti pověsili pár lidí, ale nevraždili svoje lidi na nádražích, děti před školami…

Ti zločinní komouši nikdy nepáchali taková zvěrstva.

Nevraždili ani lidi na Západě. Zato „demokraté“ k nám posílali v padesátých letech svoje agenty, kteří tady vraždili a páchali atentáty.

V těchto dnech budou opět zprávy plné hororu z ruské okupace. Ale lidé už jim to tolik nežerou. Přemýšlejí a srovnávají .

Třeba Franta, který mi řekl :

„Mimochodem, včera jsem krutě nas..l pár pravičáků. Byly to takové ty kydy a někdo z nich se zmínil o "okupaci" v roce 68. No a já jsem jim řekl, že v té době jsem byl také na Rusy naštvaný, ale dnes jsem jim vděčný, že přišli. Kdyby totiž nepřišli, tak zde byl Klausův „tržní systém“ o 20 let dříve. Mluvili o volném trhu, protože slovo kapitalismus se tenkrát báli použít.

Jsem v důchodu a zatím mám socialistický důchod. Chudáci ti, co půjdou do důchodu za pár let. Teda ti, kteří se toho dožijí.

Pokud někdo o sobě prohlašuje, že je pravičák, pak by při výměře penze měl srdnatě říci ne, o socialistickou penzi nemám zájem, prosím, snižte mi ji na úroveň té kapitalistické. U lékaře by měl říci, nemám zájem o bezplatnou péči, já si péči zaplatím.“

Nebo další postřeh tentokráte z Kanady:

„Pražské jaro i 21. srpen jsme jako rodina prožívali v kanadské Ottawě. Dokonce jsme chtěli odtud přispět na Fond republiky. Jenže jsme tehdy podobně jako jiní čs. stážisté v Ottawě měli obavu z invaze. Proč? Protože se občané v ČSSR nespokojovali s tím, co jim Pražské jaro přineslo a přinášelo, ale chtěli „všechno“, tedy vystoupení z Varšavské smlouvy a připojení republiky k NATO, ale i právo na práci bez existenčních starostí. Viděli jsme po dvou letech pobytu v Kanadě, jak zacházely Spojené státy se svými spojenci a vazaly. Viděli jsme také nezaměstnanost, bezdomovce, nedostatek peněz. Už tehdy jsme si uvědomili, že v ČSSR měl téměř každý dost peněz, ale nebylo dost zboží. Zde ho byl nadbytek, takže se raději vyhazovalo, než by se prodávalo levněji – a mnoho lidí si nemohlo potřebné věci koupit. Paradoxně tady na západě jsme se politicky pohnuli doleva, věřte tomu nebo ne....

Nechci Vás unavovat svými názory, ale co byste dělal jako šéf SSSR, kdybyste viděl, že Vám jedna republika s 15 milióny lidí přímo na hranici s nepřáteli v tzv. studené válce chce přejít k nepříteli? Republika ve tvaru klínu dosahujícího až na hranice SSSR.

Zlost jsme měli právě na ty přemrštěné požadavky lidí, kteří nechápali, že republika byla součástí studené války a provokativně požadovali to, co se tehdy nedalo splnit.“

Taková slova moc lidí nepotěší, ale mnoha otevřou oči. Nesmíme se ohlížet zpět. Musíme hledět dopředu. Jako jeden můj přítel, když mi řekl :

„Josefe, buďme rádi, že jsme žili ve správný čas na správném místě. Ten dnešní svět, ač nablýskaný, stojí pěkně za h.... Chtěl bych se dožít časů, kdy lidi začnou narovnávat kosy a přestanou odevzdávat flašky, aby bylo dost Molotovových coktailů....“ A to je i moje přání.

Pokud by někomu tento článek připadal jako adorace minulého režimu, tak bych mu chtěl říci, že jsem na komunisty celý život nadával. V listopadu 89 jsem si stejně jako 97% národa (údaj přímo od Václava Klause) přál změnu, reformu socialismu ve smyslu pražského jara. V žádném případě jsem si nedovedl ani představit, že by nám někdo mohl připravit takový svinský režim, jaký nám dávají sežrat ti zločinci, kteří se u nás zmocnili vlády. Jsou to lidé, kteří by neváhali vzkřísit nové Gladio, aby si udrželi svoje pozice. Když slyšíme o atentátech v New Yorku, Londýně, Madridu, měli bychom si připomenout Gladio. 

Elektronový mikroskop Tesla BS242

ČESKOSLOVENSKO BYLO ČTVRTOU ZEMÍ NA SVĚTĚ,

 VYRÁBĚJÍCÍ ELEKTRONOVÉ MIKROSKOPY ?

          V roce 1950 se zrodil nápad stolního elektronového mikroskopu, tj. přístroje neaspirujícího na mezní parametry, jednoduchého, levného, s nenáročnou obsluhou. Přístroj byl dokončen v Laboratoři elektronové optiky ČSAV, v níž pracovalo šest zaměstnanců pod vedením A. Delonga. Světově uznávaného fyzika, zakladatele oboru elektronová mikroskopie v Československu, dlouholetého ředitele Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně. Za své zásluhy obdržel v r. 1953 Řád práce a za konstrukci prvního československého elektronového mikroskopu v r. 1956 Státní cenu Klementa Gottwalda. Ve vývojových dílnách ČSAV bylo vyrobeno několik kusů tohoto mikroskopu a v roce 1956 byla zahájena sériová výroba v n.p. Tesla Brno pod typovým označením Tesla BS242. Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu byla přístroji udělena zlatá medaile. Tesla tento přístroj vyráběla 20 let v celkovém počtu přes 1000 kusů. Rozlišovací schopnost tohoto přístroje s korekcí astigmatismu byla 5 nm a při pečlivé odborné obsluze až 2 nm. Urychlovací napětí bylo 30 až 75 kV.

          Armin Delong byl dlouholetým ředitelem Ústavu přístrojové techniky ČSAV založeného v r. 1957. Zpočátku měl 83 zaměstnanců, jejich počet postupně rostl až na 240 v r. 1989. Po převratu však musel být omezen jen na nejperspektivnější oblasti a počet zaměstnanců klesl na současný stav 95. V šedesátých letech, díky tehdejšímu řediteli, prof. A. Delongovi, a vedoucímu oddělení elektronové optiky, prof. V. Drahošovi, došlo ke značnému rozvoji oboru. Byly postaveny unikátní prozařovací, emisní i rastrovací elektronové mikroskopy. Jedním z úspěšných prozařovacích mikroskopů, vyvinutých v tomto oddělení, byl mikroskop TEM TESLA BS 413 s rozlišením až 0,6 nm a urychlovacím napětí do 100 kV, kterého se do konce roku 1975 vyrobilo v Tesle Brno v postupně vylepšovaných verzích téměř 400 kusů. V polovině sedmdesátých let byl vytvořen tým, který realizoval originálně koncipovaný spektrometr Augerových elektronů ve spojení s nově vyvíjeným rastrovacím elektronovým mikroskopem s autoemisní tryskou, později vyráběným pod označením Tesla BS 350. Koncem sedmdesátých let byl otevřen vývoj elektronového litografu pracujícího s autoemisní tryskou, kterého byla v Tesle Brno vyrobena menší série.

          Po převratu v r. 1989 jsme se stali  jen kolonií globálních superboháčů. Výzkum, vývoj a výroba upadá. Jsme převážně montovnou cizích osobních automobilů a ani nejsme schopni se sami uživit (naše potravinová soběstačnost je jen asi 75%). Na dluhovou službu za zhruba dvoubilionový zahraniční dluh ročně platíme asi 100 miliard Kč a na ziscích a dividendách od nás cizáci ročně odčerpávají asi 200 miliard Kč.

je zapotřebí vystoupit z EU ?

(a přestat být kolonií)

Daniel Solis vyučuje na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prozrazuje, kdo z českých politiků a osobností je prý zapojen do spiknutí na vytvoření totalitní světovlády nejbohatších korporací a skupin. Říká, že na tvorbu a řízení politiky mají obrovský vliv různé tajné a polotajné spolky typu svobodných zednářů, iluminátů, Bilderbergu a Trilaterální komise. Ty usilují o vytvoření světovlády, kdy by hrstka nejbohatších ovládala lidi jako otroky.           http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Cesky-expert-se-rozpovidal-o-tajnych-vazbach-knizete-a-Bakaly-269496

Evropská unie má šest tajných služeb. Jen dvě z části podléhají parlamentní kontrole. Pouze Europol, který se věnuje zpravodajství a vynucování zákona, a Frontex, který sleduje vnější hranice EU, do jisté míry podléhají parlamentní kontrole. Zbývající čtyři služby- IntCen, SatCen, IntDir a Situation Room - nepodléhají žádné formě demokratické kontroly. Některé dokonce ani nepublikují rozpočet. Voliči tak nemají sebemenší přehled ani vliv na to, jaké informace jsou shromažďovány, o kom a z jakého důvodu.            Zostra se pustila do kritiky některých politiků předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Iva Brožová. Podle ní mají některé demokraticky zvolené vlády tendence oslabovat soudní moc, přitom ale soudy chtějí využívat jako arbitry ve svých politických sporech. Brožová také varovala před přibývajícím množstvím nejrůznějších předpisů a právních norem na evropské úrovni, které ve své podstatě omezují svobodný prostor.            http://www.novinky.cz/domaci/312929-brozova-vlady-chteji-oslabovat-soudy-a-evropske-normy-oslabuji-svobodu.html

Sociolog Jan Keller se v knize Václava Cílka Tři svíce za budoucnost – dílo shrnuje nejrůznější texty od různých autorů – zamýšlí nad tím, kam až se může vydat náš svět práce, ekonomiky, ale hlavně sociálního postavení ve společnosti, pokud budou bohaté vrstvy obyvatel ještě více sílit, kdežto ze střední třídy se stanou ti nejnuznější. Pokud tomu prý nezabráníme včas, pak už i naše děti budou žít ve feudalismu. http://www.czechfreepress.cz/tema-tydne/profesor-keller-to-vidi-cerne-uz-nase-deti-budou-nejspis-zit-zpet-ve-feudalismu.html

Euru zbývá pouhých pět let. S takovou předpovědí vystoupil jeden z vedoucích poradců německého ministerstva financí Kai Konrad. Podle jeho názoru jsou šance na přežití jednotné evropské měny nicotně malé. Ve svém rozhovoru pro německý list Welt am Sontag Konrad také upozornil na rizika dluhové zátěže jednotlivých zemí. Konrad vede Vědeckou poradní radu při Ministerstvu financí SRN. http://czech.ruvr.ru/2013_04_25/Euru-zbyva-pouhych-pet-let/

Euro je podle spoluzakladatele a ředitele Saxo Bank Larse Seiera Christensena postaveno od samého začátku na nestabilních základech. Eurozóna se tak bude nadále dostávat do potíží. Podle Christensena je euro mrtvou měnou, nedávné posilování eura je podle něj víceméně jen iluzí. http://www.czechfreepress.cz/evropa/christensen-euro-je-mrtvou-menou.html

Někdejší německý ministr financí Oskar Lafontaine, za jehož působení bylo zavedeno euro, nyní volá po zrušení evropské společné měny. Podle něj by se ulevilo zadluženým jihoevropským ekonomikám. Svého času byl Lafontaine jedním z nejhlasitějších zastánců eura a evropské integrace, nyní tvrdí, že eurozóna směřuje ke katastrofě.             http://www.novinky.cz/ekonomika/301125-euro-je-katastrofa-zruste-to-hlasa-jeho-spoluzakladatel.html

Evropská unie musí do konce dekády investovat bilion eur, aby se vyhnula energetické krizi, upozorňuje zpráva shrnující osmiměsíční šetření britské Sněmovny lordů věnované energetickému sektoru v EU. Zpráva vychází z údajů Evropské komise, energetických společností a environmentálních organizací. Nízkouhlíkové zdroje, vzájemně propojené a inovativní energetické systémy vyžadují bilionové investice do infrastruktury. Podle zjištění Sněmovny lordů lze od institucionálních investorů takové prostředky získat, avšak chybí jasná politika a vůle podobné projekty realizovat.  http://www.blisty.cz/art/68341.html

Přemrštěné náklady na obnovitelné zdroje způsobily, že Evropská unie stojí před „průmyslovým masakrem“. Britskému listu The Telegraph se s tím svěřil na víkendovém ekonomickém fóru v italském letovisku Cernobbio evropský komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani. Nadhodnocené euro krizi evropského průmyslu podle komisaře dále zhoršuje. http://www.novinky.cz/ekonomika/312825-evropa-stoji-pred-prumyslovym-masakrem-kvuli-zelene-energii-prohlasil-eurokomisar.html

Nezaměstnanost v 17členné eurozóně stále stoupá a letos v dubnu dosáhla rekordní úrovně 12,2 procenta, což je o 0,1 procenta víc v porovnání s březnem. Podle odhadů Evropského statistického úřadu Eurostat je v eurozóně bez práce 19,375 miliónu lidí.  http://www.novinky.cz/ekonomika/303579-nezamestnanost-v-eurozone-se-dostala-na-novy-rekord.html

Krizí v eurozóně získalo Německo do státní kasy desítky miliard eur. Největší ekonomika eurozóny například výrazně ušetřila na nízkých úrocích u státních dluhopisů. Menší náklady na správu státního dluhu pak přineslo mnohem nižší než plánované zadlužování. Napsal to magazín Der Spiegel s odvoláním na informace německého ministerstva financí. http://www.novinky.cz/ekonomika/310948-nemecko-si-na-krizi-nestezuje-vydelalo-na-ni-desitky-miliard-eur.html

V červenci opět stouply dluhy tuzemských domácností u bank a finančních institucí. Proti červnu vzrostly o pět miliard na 1,183 biliónu korun. Informovala o tom Česká národní banka (ČNB). http://www.novinky.cz/ekonomika/311982-domacnosti-dluzi-1-18-bilionu-korun.html

Smutný trend v Česku: Lidé uzavírají životní pojistky a páchají sebevraždy http://www.czechfreepress.cz/ekonomika/smutny-trend-v-cesku-lide-uzaviraji-zivotni-pojistky-a-pachaji-sebevrazdy.html

V Česku v posledních letech přibývá sebevražd. Loni si život vzalo 1647 lidí. To je téměř o tři stovky víc než v roce 2007, kdy odborníci evidovali vůbec nejméně případů. http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/248817/sebevrazd-v-cesku-pribyva-trend-podle-odborniku-souvisi-i-s-ekonomickou-krizi.html

Plat německé kancléřky Angely Merkelové v základní výši 16 275 eur podle Die Welt hravě překoná hned 4365 euroúředníků. Na vyšší než "merkelovské" platy tak dosáhne i několik Čechů. Bývalý eurokomisař a někdejší premiér za ČSSD Vladimír Špidla si za dobu svého působení v Evropské komisi vydělal 1,4 milionu eur hrubého, v následujících třech letech po skončení mandátu inkasoval dalších 358 tisíc eur a už za tři roky, po dovršení 65 let věku, se díky pěti letům stráveným na jednom z nejvyšších unijních postů může těšit z doživotní renty ve výši 51 tisíc eur ročně. Právě pozice eurokomisaře je jednou z mála v celé Evropské unii, u níž se lze jednoduše dopracovat ke konkrétnějším údajům o tom, jaké platy a další požitky se s funkcí pojí. Například stávající "český" eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Fülle má nárok na základní plat 20 667 eur měsíčně a další příplatky v řádech tisíců eur. Dopátrat se ale toho, jak jsou placeni další vysocí úředníci Evropské unie, mezi nimi i Češi, je prakticky nemožné. http://web.volny.cz/noviny/ze-sveta/clanek/~volny/IDC/241662/4000-eurouredniku-ma-vyssi-plat-nez-kanclerka-merkelova-eu-taji-kdo-mezi-ne-patri.html

Jediné racionální řešení současné situace je vystoupení z EU. Díky EHP a Schengenu budeme moci nadále svobodně cestovat a obchodovat s EU, ale nikdo nám nebude diktovat žádné solární panely ani biopaliva ani nám nebude kvótami ničit zemědělství. Je čas postavit se na vlastní nohy a přidat se k ostatním hrdým národům v Evropě jako je Švýcarsko nebo Norsko a vstoupit za nimi do Evropského sdružení volného obchodu. My nejsme dost bohatí na to, abychom se mohli nechat ničit EU.

předpřevratové Československo vyrábělo

 i ekonomicky  velmi úspěšné výrobky ?

     Mezi automobily s nejvyšší lácí (poměrem užitné hodnoty k ceně) patřily například nákladní automobily Praga V3S (S5T). Vyráběly se 35 let (od počátku padesátých let do konce osmdesátých let) a zařadily se tak mezi takové stálice světového motorismu jako americké motocykly Harley-Davidson, německé automobily "brouk" Volkswagen, anglické Austin FX4. Když chtěla československá vláda nahradit tyto automobily moderními (obdobných parametrů), byly schopny je Tatra a Liaz vyrábět až za nejméně dvojnásobnou cenu. Tak vysoká byla "láce" automobilů Praga V3S (S5T).

     Terénní nákladní automobil Praga V3S se začal vyrábět v roce 1953 a byl určen zejména pro armádu. Silniční verze Praga S5T (S - silniční, 5T - užitečná hmotnost 5 tun) s vyšší maximální rychlostí za cenu horší průjezdnosti terénem vznikla o tři roky později. Automobil se vyráběl až do 80. let 20. století. Svou konstrukcí, spojující nejlepší myšlenky obdobných válečných a poválečných vozů celého světa, na které se podíleli pracovníci několika domácích automobilek, patřila Praga V3S k nejlepším terénním nákladním automobilům své doby.

     Díky konstrukci nápravových převodovek (nápravy jsou umístěny vysoko nad osou otáčení kol) má velkou světlost i při relativně malém průměru kol. Všechna kola jsou vybavena kolovými redukcemi, obě zadní nápravy mají uzávěrky diferenciálů, přední náprava nemá uzávěrku, ale má přední náhon. Při zařazené redukci a 1. převodovém stupni je stoupavost až 75 % (bez vleku). Tuhé výkyvné zadní nápravy umožňovaly překonávání terénních nerovností, aniž by auto ztratilo stabilitu. Deset šípových kol (vzadu jsou čtyři dvojmontáže, vpředu dvě jednoduché montáže) zamezovalo boření vozu do měkké půdy. Některé vojenské V3S měly pod korbou umístěný naviják. Vůz disponuje hlavní a přídavnou převodovkou. V hlavní převodovce jsou k dispozici čtyři stupně pro jízdu vpřed, jeden stupeň pro jízdu vzad. Přídavná převodovka je dvoustupňová (silniční převod a redukovaný převod pro terén). Převodovka není synchronizována, řazení je nutno provádět s dvojitým vyšlápnutím spojky při vzestupném řazení a při sestupném nutno užít ještě meziplynu. Vedle sedačky řidiče se zapíná terénní redukce, přední náhon a naviják. Uzávěrky jsou ovládány mechanicky táhlem.

     Vzduchem chlazený vznětový motor spolehlivě funguje i v extrémních tepelných podmínkách (s výjimkou obtížných startů za nízkých teplot – motor tenkrát ještě neobsahoval dekompresor a žhavicí svíčky). Pro usnadnění spouštění v zimních podmínkách se vozidla vybavovala nastřikovacím zařízením JIKOV 132 pro vstřikování éteru  do sacího potrubí. Spotřeba je 30 l nafty na 100 km, palivová nádrž má objem 120 l. Brodivost je 80 cm. Akumulátory jsou dva (12 V, 125 Ah), novější stroje byly vybaveny zásuvkou pro pomocné napájení spouštěče. Nosnost vozu je 5 t na zpevněném povrchu a 3 t v terénu nebo 22 vojáků. Některé Pragy V3S mají vyklápěcí čelní okna (starší série), která sloužila při jízdě v husté mlze, a střešní poklop.

EU se zaštiťuje falešnými mýty?

Cílem dalšího a dalšího rozšiřování EU a “prohlubování” evropské “integrace” je vytvoření evropského federálního superstátu, v němž jeho členové ztratí svou svrchovanost. Aby se to podařilo, musí EU dobře prodat svůj imperiální program co největšímu počtu evropských národů a jejich státům, přestože podstatné zájmy a potřeby obyčejného evropského člověka neleží tomuto “integračnímu” programu nijak na srdci. Součástí reklamy na EU jsou i falešné mýty a nepravdivé legendy.

Prvním takovým falešným mýtem, který o sobě EU šíří, je, že co dělá a chce dělat EU, děje se v zájmu “obecného blaha”, “obecného dobra”, k duchovnímu a hmotnému prospěchu lidí, kteří žijí na území členských i uchazečských států EU a dokonce celého lidstva. Ale aby to mohla být pravda, nesměly by “elity”, které EU nejen přivedly na svět, ale i řídí, ve své praxi ztotožňovat “obecné dobro” s profitem,  se svým hospodářským vlivem ve světě, s hospodářskou, politickou i vojenskou mocí. Pro nás by mělo být směrodatné a podstatné to, jestli se životní úroveň mezi členy EU a jejich regiony vyrovnává. Rozdíly v životní úrovni různých evropských regionů i členských států za dlohá léta nejen nezmenšily, ale naopak zvětšily a dále se zvětšují. A v EU bohatí dále bohatnou a chudí chudnou. To dnes zřetelně vidíme na situaci Řecka, Španělska, Itálie a dalších členů EU. Nezaměstnanost v 17členné eurozóně stále stoupá a letos v dubnu dosáhla rekordní úrovně 12,2 procenta, což je 19,375 miliónu lidí bez práce. Sociolog Jan Keller se v knize Václava Cílka „Tři svíce za budoucnost“ zamýšlí nad tím, kam až se může vydat náš svět práce, ekonomiky, ale hlavně sociálního postavení ve společnosti. Pokud budou bohaté vrstvy obyvatel ještě více sílit, kdežto z lidí ze střední třídy se stanou ti nejnuznější – (pokud tomu nezabráníme včas) pak už i naše děti budou žít ve feudalismu.

Druhým falešným mýtem, který o sobě šíří EU, je její údajný demokratismus. Mýtus o demokratismu EU je vyvracen již způsobem, jakým v EU vzniká její společná, pro všechny členy závazná vůle. Vyvrací jej stále více odbourávané právo veta, které mělo chránit malé státy před tím, aby velké rozhodovaly přes jejich hlavy a proti jejich zájmům. Demokratismus EU trpí újmu i tím, že evropský parlament má málo pravomocí (nemá například právo navrhovat zákony), že Evropská komise není parlamentem účinně kontrolována, že příprava zákonů i směrnic EU děje se za zavřenými dveřmi kabinetní politiky a zasahují do ní nikomu politicky neodpovědní lobbysté nadnárodních koncernů a jiných korporací. To je vidět např. z toho, že EU 6 tajných služeb. Jen dvě z části podléhají parlamentní kontrole. Pouze Europol, který se věnuje zpravodajství a vynucování zákona, a Frontex, který sleduje vnější hranice EU, do jisté míry podléhají parlamentní kontrole. Zbývající čtyři služby- IntCen, SatCen, IntDir a Situation Room - nepodléhají žádné formě demokratické kontroly.

Třetím falešným mýtem, který o sobě šíří EU, je tvrzení, že jen velké celky, hospodářské stejně jako politické, jsou po všech stránkách úspěšné. Mýtus o výhodnosti a nutnosti vytvořit z Evropy jeden velký celek, aby Evropa mohla prospívat, má, jak napsal švýcarský profesor Frédéric Walthard v časopise Zeit-Fragen, “sloužit vytvoření nadnárodnho útvaru jako mocenského nástroje, který několika málo velkým evropským státům nebo dokonce jen dvěma z nich, totiž Německu a Francii, umožní ovládat náš kontinent. To opravdu není nic nového. Taková vize sjednocené Evropy táhne se našimi dějinami jako červená nit”. Ostatně samo slovo “integrace”, s nímž EU stále pracuje, vždycky znamenalo “včlenění”, “začlenění”, “vytvoření nedílného celku” a znamená pravý opak “spolupráce”. Např. Německo získalo Krizí v eurozóně do státní kasy desítky miliard eur. Největší ekonomika eurozóny například výrazně ušetřila na nízkých úrocích u státních dluhopisů. Menší náklady na správu státního dluhu pak přineslo mnohem nižší než plánované zadlužování. Napsal to magazín Der Spiegel s odvoláním na informace německého ministerstva financí.

S “integrační” politikou EU souvisí i čtvrtý falešný mýtus, který je šířen “sjednocovateli” Evropy. Mýtus, že suverénní národní státy jsou přežitkem, protože “svět spěje od emancipace k integraci”. “Vize” zániku suverenity národních států jsou součástí všech projektů “prohlubování” evropské “integrace”. Místo svrchovanosti svého státu, která je výrazem dosažené  p o l i t i c k é   i d e n t i t y  národa, mají se národy v Evropské unii spokojit s ujišťováním, že si budou moci zachovat svou identitu kulturní a národní. To však je pro národy, které dosáhly své poli­tické identity v podobě vlastního svrchovaného státu, velice málo. Kulturní a národní identitu měly a mají i národy pod cizí nadvládou, národy v koloniích. Měly ji i neplnoprávné neněmecké národy  bývalého Rakouska-Uherska - a věděly dobře, proč bojovaly za svou identitu politickou.

Nezapomínejme na mnohá poučení z historie.

otroctví bylo v USA zrušeno teprve 18. 12. 1865 ?

          Ve Velké Británii (i v jejích koloniích) bylo zrušeno od r. 1834, v Nizozemsku v r. 1863, v Portugalsku v r. 1869, v Brazílii v r. 1888. Odhaduje se, že v 16. až 19. století zahynulo při honech na černošské otroky, při jejich převážení přes Atlantik, a na nelidské zacházení na plantážích 10 až 50 milionů lidí.

          Ve středověkých Čechách obchodem s otroky nepohrdla ani přemyslovská knížata. Později, mezi lety 1500 až 1800, se počet lidí odvlečených Turky jako otroci odhaduje asi na 1,25 milionu (u nás ze Slovenska a Moravy). Právě Slované se v Evropě koncem starověku, ve středověku, a počátkem novověku stávali terčem zotročování. Podle některých jazykovědců pochází označení Slovan ze slova otrok (v angličtině slave, v němčině Sklave).

          Podle zpravodajské stanice CNN se černošští otroci podíleli i na stavbě  Kapitolu, v němž sídlí americký Kongres.  Na stavbě Bílého domu v r. 1795 se podle historických záznamů podílelo 5 otroků. Všichni pracovali jako tesaři, většinou 7 dní v týdnu. Podle CNN vlastnilo otroky i 12 amerických prezidentů, a 8 z nich, včetně Gerge Washingtona, mělo otroky, když už úřadovali v Bílém domě.

          Doktor biologických věd Karol Ondriaš ze Slovenska píše o současném otroctví v knize My, Motroci XXI. storočia takto přísaháme : „Z troch podstatných faktov sa dá usudzovať, že na svete existuje moderný systém zvýhodńovania moci bohatých nad chudobnými, čo pre jednoduchosť nazvem „Otroctvom XXI. storočia.“

největší zvon na světě, který

můžete vidět  je v Moskvě?

     Váží 200 tun, je vysoký 6,14 m, na spodním konci má průměr 6,6 m. Vyrobili jej ruští   zvonaři Motorinové v r.1735. Zvon byl odléván natřikrát, na jeho výrobě pracovalo zhruba 200 dělníků. Zvon však nikdy nezvonil. Dříve, než byl zavěšen, hořela v r. 1737 dřevěná konstrukce, na které stál. Při hašení požáru zvon pukl. Až v r. 1836 byl vyzdvižen z odlévací jámy a postaven na kamenný podstavec. Přitom od něj odpadl úlomek o váze 11,5 tuny. Nyní je turistickou atrakcí.

     Proslýchá se, že v historii byl ještě větší myanmarský zvon, je však prý potopen v řece Yankun v Barmě. Největší funkční –zvonící- zvon vážící 90 tun (je 4 m vysoký) je ve městě Mingun v Myanmaru v Barmě. Nerozeznívá se kovovým srdcem, ale dřevěnou palicí. O něco větší je údajně zvon v čínském Pingdingšanu, který však nezvoní a slouží k rituálním účelům.

     Největší český zvon Zikmund je v katedrále sv. Víta v Praze. Zvon váží 16,5 tuny, v největším průměru má 260 cm, vysoký je 203 cm. Odlil jej roku 1549 zvonař Tomáš Jaroš. Zikmund je ve své kategorii pohyblivých zvonů v závěsu dvaadvacátý největší zvon na světě.